Úmrtí nosorožce Mannyho se přihodilo 10. února. Ve středu událost oficiálně oznámily Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), rwandská vláda a organizace African Parks. Na místě bylo vyloučeno, že by byl Manny upytlačen.

„Snažíme se pátrat po příčinách, proč zvíře takhle rapidně sešlo, až došlo k jeho úhynu. Okamžitě jsme poslali do Rwandy našeho zoologa, který jel zkontrolovat ostatní zvířata, aby problém nebyl větší. Ukázalo se, že jsou úplně v pořádku,“ ujistil ředitel dvorské zoo.

Ve Rwandě zůstaly Jasmína a Jasiri

Manny byl neustále sledován týmem specializovaných stopařů a na podporu aklimatizace v národním parku mu byl poskytován příkrm. Po náhlém zhoršení jeho zdravotního stavu a změně v příjmu potravy vedení parku celou situaci okamžitě konzultovalo s veterináři, samec ale uhynul dřív, než mohlo dojít k veterinární intervenci.

Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové nad Labem.
Přemysl Rabas: V zoo jsem začínal na pitevně

Ostatní čtyři nosorožci, kteří před rokem zamířili do Rwandy při největším transportu nosorožců z Evropy do Afriky, jsou nadále monitorováni v národním parku. Ze Dvora Králové tam zůstaly desetiletá samice Jasmína a tříletá samice Jasiri.

Přesná příčina úhynu Mannyho ještě nebyla stanovena. Více informací by měly přinést výsledky laboratorních testů. Kvůli globálním omezením v důsledku pandemie onemocnění Covid-19 je však nepravděpodobné, že by výsledky mohly být známy v dohledné době. „Další informace budou poskytnuty, až budou známy závěry pitevního protokolu,“ uvedl Jan Stejskal, vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo.

Po transportu ze Dvora Králové do Afriky žili nosorožci nejprve několik týdnů v ohradách z dřevěných kůlů, takzvaných bomách. „Postupně si zvykali na místní potravu a na přelomu roku byli vypuštěni do zhruba tři tisíce hektarů velkého území, kde se pohybovali ve dvou skupinkách,“ přiblížil Rabas, jak probíhal návrat nosorožců černých do africké přírody.

Nosorožci z dvorské zoo už jsou v národním parku Akagera.
VIDEO: Zoo úspěšně přepravila nosorožce do Afriky

Akagera je jedním z nejstarších národních parků v Africe, založena byla už v roce 1934. Rozkládá se na východě Rwandy na ploše 1120 kilometrů čtverečních, což představuje území o velikosti tří Krkonošských národních parků.

Největší transport z Evropy do Afriky

„Transporty zvířat jsou základním nástrojem, jak pomoci ohroženým druhům ve volné přírodě, bohužel se sebou ale nesou určitou míru rizika, protože zvířata se musejí adaptovat na nové podmínky v novém prostředí. Aby byla zajištěna co nejlepší prosperita zvířat, tým zkušených veterinářů, ošetřovatelů, odborníků na přesuny a vedení parku se snažil připravit veškerá možná opatření jak pro samotný přesun, tak pro následnou aklimatizaci v parku, a to v souladu s pravidly Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) pro reintrodukce a ochranářské translokace,“ vysvětlil Stejskal. „Navzdory Mannyho úhynu zůstává skupina nosorožců převezená z Evropy důležitým příspěvkem k založení udržitelné a zabezpečené populace nosorožců v národním parku Akagera,“ dodal.

Loňský červnový přesun pěti nosorožců černých z dvorské zoo do Rwandy byl dosud největším transportem nosorožců z Evropy do Afriky. Tři zvířata pocházela přímo ze Dvora Králové nad Labem (Jasmína, Jasiri, Manny), Olmoti z Flamingo Landu v Anglii a Mandela z Ree Park Safari v Dánsku. Na přesun se chystali společně, asi půl roku, v zahradě ve Dvoře Králové nad Labem, která je považována za světovou velmoc v chovu nosorožců.

NARKÓZA KVŮLI VYSÍLAČKÁM. Nosorožce museli ošetřovatelé uspat, aby jim mohli do rohů umístit vysílačky. Díky nim budou neustále pod kontrolou.
Nosorožci přešli na africkou stravu, do rohů jim dali vysílačky

Černí nosorožci jsou podle Červeného seznamu ohrožených druhů kriticky ohrožení. Na světě jich zbývá okolo 5000 jedinců, přičemž nosorožců černých východního poddruhu je už pouze několik stovek.

Nosorožce vyhubilo pytlačení

Akagera je jedním z nejstarších národních parků v Africe, založena byla už v roce 1934. Rozkládá se na východě Rwandy na ploše 1120 kilometrů čtverečních, což představuje území o velikosti tří Krkonošských národních parků. Po celé východní hranici parku se táhne řeka Kagera, která napájí síť okolních jezer. Mezi nimi se nacházejí rozsáhlé mokřady, na které postupně navazují oblasti savan a pásmo kopců, které se táhnou od severu k jihu při celé západní hranici parku. Akagera je domovem žiraf, slonů, buvolů, levhartů, hyen, hrochů, mnoha druhů antilop a ptáků a dnes už i nosorožců nebo lvů.

Nejhorším obdobím ve své historii si Akagera, která byla původně mnohem rozsáhlejším parkem, prošla po skončení rwandské genocidy v roce 1994. Po vyhlášení příměří začali vracející se uprchlíci mohutně zabírat území národního parku a přeměňovat savany na pastviny pro svůj dobytek, kácet stromy a vybíjet šelmy ohrožující jejich stáda. V roce 1997 byl park oficiálně o dvě třetiny zmenšen a na vyjmutém území se usadili lidé. Přestože zbytek parku byl z přírodovědného hlediska stále hodnotný, z Akagery už tou dobou zmizela populace lvů a rozmáhalo se pytláctví.

V roce 1970 se po akagerských savanách prohánělo okolo 50 nosorožců černých. Kvůli pytlačení však byli všichni nosorožci do roku 2007 vyhubeni. Novému vedení parku se v roce 2017 podařilo získat a z Jihoafrické republiky dopravit 18 zvířat, která nyní žijí v jižní části národního parku. Na tento přesun navázal zatím největší transport nosorožců z Evropy do Afriky. Převoz pěti zvířat ze Dvora Králové do Rwandy proběhl bez komplikací 23. a 24. června 2019.

První nosorožci ze Dvora Králové byli ve Rwandě vypuštěni do volné přírody.
První nosorožci ze Dvora Králové zamířili ve Rwandě do volné přírody