Cílem této akce bylo seznámení s novinkami, které přináší od 1. srpna zákon o obětech trestných činů a pomoc poskytovaná obětem kriminality neoznámené.
„Nový zákon přináší změnu, a to nejen v rozšíření peněžité pomoci, ale i informovanosti a zvýšené ochrany soukromí oběti," sdělila prezidentka BKB Petra Vitoušová.
„Podle nového zákona dochází také ke změnám v informovanosti oběti," uvedl vedoucí pobočky BKB v Pardubicích Ladislav Tomášek.
K novým povinnostem Policie ČR  patří informovat oběť, u kterého konkrétního orgánu může podat oznámení, na které subjekty se může oběť obrátit s žádostí o odbornou pomoc, za jakých podmínek má právo na případné přijetí opatření k zajištění svého bezpečí, jaké etapy řízení následují a za jakých podmínek a v jakém rozsahu má oběť právo na peněžitou pomoc.

Stát zvýšil finanční pomoc obětem

„Nově se zvyšuje ze strany státu také finanční pomoc. Obětem závažných trestných činů může být proplacena odborná služba, například fyzioterapie či psychoterapie, do výše padesáti tisíc korun," informovala prezidentka BKB.
„Novinkou je také zvýšení hranice u dětí, které jsou zvláště zranitelnou obětí. Dříve se pohybovala do patnácti let, nyní se týká dětí do osmnácti let. Dále se do zvlášť zranitelných obětí počítají děti s handicapem, oběti trestného činu obchodování s lidmi a oběti sexuálního trestného činu nebo pokusu o něj," prohlásila Petra Vitoušová.

Polovinu trestných činů nikdo nenahlásí

Ročně je v České republice oznámeno tři sta tisíc trestných činů. Odhady Institutu pro kriminologii a sociální prevenci potvrzují, že stejný počet trestných činů nikdo nenahlásí. Mezi všemi oběťmi poutají pozornost zvlášť zranitelné oběti. „Za téměř tříleté spolupráce BKB s policejními psychology byla zprostředkována okamžitá pomoc ve dvou set čtyřiceti případech nejzávažnější kriminality, jako je vražda, těžké ublížení na zdraví a znásilnění," shrnula dosavadní spolupráci s policií prezidentka Vitoušová.
Bílý kruh bezpečí v minulém roce pomohl celkem třiceti pěti procentům obětí, které se rozhodly trestný čin neoznamovat.

„K neoznámení většinou vede nedůvěra v systém, strach z průběhu vyšetřování, malá informovanost o procesu, ztráta kontroly a zásadní vpád do soukromí. Nyní se na tyto aspekty bude dbát zvýšené ochrany. Nově bude možnost u podání vysvětlení a při úkonech trestního řízení mít důvěrníka, kterého si stanoví sama oběť," řekla prezidentka BKB, který pomáhá už dvaadvacet let.

Markéta Markovicsová