Okamžitě mu začal poskytovat první pomoc a zahájil resuscitaci. Pardubický kraj jeho jednání ocenil kvůli příkladnému chování v kontrastu s ostatními kolemjdoucími. Ti nechali seniora bez pomoci.
Přestože senior, kterému jste poskytoval první pomoc, později zemřel, vámi poskytnutá resuscitace byla provedená dobře. Máte v tomto směru jako městský strážník výcvik? Jak jste věděl, co dělat?
Neprošel jsem žádnými kurzy, ale vzhledem ke své práci se snažím získávat znalosti o první pomoci, abych byl schopen pomáhat lidem na ulici, když je to potřeba.
Byla vaše reakce na situaci automatická? Tou dobou jste měl na starosti malé dítě…
Moje reakce byla úplně automatická, ani jsem v tu chvíli nepřemýšlel o ničem jiném. Samozřejmě jsem se snažil neustále hlídat i dceru, byť to bylo těžké. Pak si ji ale vzala na starost dozorčí v hale a už to bylo jednodušší.
Co vám tehdy běželo hlavou?
Hlavně, aby se to povedlo a abych všechno udělal dobře, než přijede sanitka. I když tou dobou už tam pán ležel docela dlouho a na záchranu bylo pozdě. Přijít o chvíli dřív, mohlo být všechno jinak.
V tomto případě přišla pomoc pozdě. Co si myslíte o lhostejnosti lidí, kteří pomoc neposkytnou a raději otočí hlavu?
Je to problém. Lidé se nechtějí zapojovat do podobných situací, neposkytnou první pomoc, budou si to zdůvodňovat tím, že ten člověk je bezdomovec nebo opilec. Přitom třeba při masáži srdce není ani možné se něčím nakazit. Tady se přitom bavíme o normálním slušném člověku.
Za svůj čin jste byl oceněn Pardubickým krajem. Co na to říkáte?
Ocenění si velmi vážím, ovšem daleko větší odměnou by pro mě bylo, kdyby se záchrana podařila a pán přežil. To by mě, přiznám se, těšilo mnohem víc.
