Město je ochotno lékařům a zdravotním sestřičkám poskytnout i byt nebo pomoci umístit jejich děti v chrudimských školách a školkách. "Jenže je v tom problém - pokud k nám přijdou ukrajinské zdravotní sestry, po roce musí složit náročné zkoušky z českého jazyka, a to ústní i písemné. To je ale pro mnohé z nich nemožné, a tak z nemocnice utíkají do soukromého sektoru, kde pracují spokojeně jako ošetřovatelky. A nemocnice musí hledat dál," řekl starosta.

Východisko vidí v jakémsi koordinátorovi, který by Ukrajinky uvedl do pracovního a běžného života, vysvětlil jim české zvyklosti a doprovázel je na intenzivní výuku českého jazyka. "Šel bych ještě dál. Oslovil bych na Ukrajině matky -náctiletých dětí s nabídkou přestěhovat se k nám s tím, že dostanou zdarma byt, práci a zajištěné studium na naší zdravotnické škole. Tím bychom si sami do budoucna vychovali mladé zdravotní sestřičky s dobrou znalostí češtiny," představil své plány Pilný, který vnímá situaci v nemocnici za velmi kritickou.

O tématu jsme již psali:

Ilustrační foto
Je to špatné. Na chrudimské interně chybí personál

Podobně jako Pilný smýšlela před čtyřmi roky Nemocnice Pardubického kraje, když se zapojila do projektu, který měl zjednodušit a urychlit přijímání kvalifikovaných zdravotnických pracovníků z Ukrajiny. 

Za prací do Nemocnice Pardubického kraje přijelo v rámci Projektu Ukrajina 18 zdravotních sester. V současné době z tohoto projektu pracují v Nemocnici Pardubického kraje čtyři sestry, pátá má pak aprobační zkoušku ještě před sebou.

"Jsou profese, které není v současné době možné obsadit českými uchazeči. Navíc kvalita zdravotnických pracovníků z Ukrajiny je velice dobrá, a to nejen po stránce odborné. Jejich začlenění do kolektivu je díky blízkosti obou jazyků relativně rychlé,“ uvedl hejtman Martin Netolický. I zde se počítalo se sloučením ukrajinských rodin zdravotníků prostřednictvím umístění dětí do škol a zprostředkováním bydlení.

A co se za čtyři roky změnilo? Za prací do Nemocnice Pardubického kraje přijelo v rámci Projektu Ukrajina 18 zdravotních sester. "Aby mohly vykonávat plnohodnotnou práci všeobecné sestry v České republice, musely složit aprobační zkoušku a zkoušku z českého jazyka. Každá ze sester měla svou vlastní českou školitelku, nemocnice jim také poskytla administrativní podporu i nejrůznější školení, nicméně velká část těchto sestřiček bohužel zkoušku nesložila, další část se pak vrátila do rodné země ještě před zkouškou," dodal Netolický.

Problémová situace je ve všech nemocnicích kraje:

Nemocnice Svitavy
Scházejí lékaři i sestry. Svitavská interna musí zavřít ambulanci

Dodal, že v současné době z tohoto projektu pracují v Nemocnici Pardubického kraje čtyři sestry, pátá má pak aprobační zkoušku ještě před sebou.

Jak je vidět, Ukrajinky nemají v českém zdravotnictví přílišnou podporu. Ačkoliv jsou řádně vystudované a mnohé mají praxi, v nemocnicích nepracují a hlavně kvůli jazykové bariéře se z nich stávají ošetřovatelky v domovech sociální péče.

"Máme u nás pečovatelky, které jsou bývalé zdravotní sestry. Co se týká znalosti českého jazyka, je to případ od případu, ale většina se v pohodě s klienty a kolegy domluví," potvrdil ředitel Lůžkového a sociálního centra pro seniory v Chrudimi Milan Jiruška.