Zatím je na tomto prestižním seznamu z východočeských pamětihodností zapsán pouze litomyšlský zámek, a to od roku 1999, v posledních letech se ale objevili i další adepti. Například Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, z nehmotného kulturního dědictví pak východočeské lidové loutkářství.

Už předloni se tam dostaly české masopustní obchůzky, jaké každoročně předvádějí na Veselém kopci. Celkem je z celého Česka do seznamu UNESCO zapsáno už 12 památek.

Otázkou je, zda se některé objekty neprohlašují za NKP účelově, aby byla jejich cesta na seznam UNESCO jednodušší. „Památky navrhované do dědictví UNESCO by logicky na národní úrovni měly požívat nejvyšší status ochrany. Je možné, že se některé kulturní památky za NKP prohlašovaly právě tehdy, když byly odborníky vytypovány jako potenciál k nominaci na seznam UNESCO. Dnes to ale určitě není účelové,“ tvrdí mluvčí Národního památkového ústavu Zdeňka Kalová.

Samotný statut „národní kulturní památky“ má vyjadřovat důraz státu na péči o nejvýznamnější architektonická díla minulosti i nejcennější historické exponáty, které přesahují regionální význam. Dostává se jim pak větší pozornosti a mohou se snáze dostat k finanční podpoře.

„Určitou hierarchii památek dělá většina zemí. Ale třeba Slovensko od roku 2002 kategorii NKP zrušilo a jako národné kulturné pamiatky označuje všechny kulturní památky,“ uvedla Kalová.

Pokud se z (běžné) kulturní památky stane NKP, dohlíží na její ochranu už nikoli příslušná obec, ale kraj. Všechny stavební práce jsou detailněji posuzovány, konzultovány a přísněji sledovány. Na druhé straně NKP snáze dosáhnou na dotace.

(čtk, kim)