Pokud jde o příspěvky na provoz a investice, od roku 2016, kdy byla zvolená současná krajská reprezentace, množství peněz postupně narůstá. V roce 2016 bylo na kulturu a památky vyhrazeno v krajském rozpočtu necelých 92 milionů. Za uplynulý půl rok letošního roku vyšplhala podpora kultury na 122 milionů. Mezi lety 2016 až 2019 poskočila roční dotace o bezmála o 62 procent. Skokově narostl krajský příspěvek v loňském roce, ze 108 na 153 milionů.

„Od ustavujícího jednání zastupitelstva uplynulo 1363 dní a snad mohu říci, že to bylo pro kulturu velice dobré období,“ míní vicehejtman Roman Línek. Posílení oblasti kultury a památkové péče a její větší propojení s propagací cestovního ruchu si dala současná krajská samospráva jako prioritu i do programového prohlášení.

Pardubický kraj je zřizovatelem šesti příspěvkových organizací, které mají péči o kulturu a památky v náplni práce. Tři působí v Pardubicích – Krajská knihovna, Východočeská galerie a Východočeské muzeum. Další tři – Regionální muzea v Chrudimi, Litomyšli a Vysokém Mýtě – mají na starosti kulturu a památkovou péči ve venkovských okresech Pardubického kraje.

Kromě vlastních příspěvkových organizací podporuje Pardubický kraj rovněž Komorní filharmonii, Východočeské divadla a soubor Barocco sempre giovane. „V našich kulturních a paměťových organizacích pracuje 220 lidí. Letos bude příspěvek na provoz a investice z rozpočtu kraje logicky menší, okolo 125 milionů korun,“ sdělil vedoucí odboru kultury, sportu a cestovního ruchu Milan Novák. Nižší dotace je ovlivněna dopady koronavirové krize na krajský rozpočet.

Nejvíce Východočeskému muzeu

Největší díl roční dotace Pardubického kraje na kulturu a památky spolyká Východočeské muzeum. V loňském roce to bylo něco přes 39 milionů. Muzeum aktuálně dokončuje dva velké investiční projekty – celkovou rekonstrukci pardubického zámku a depozitárního areálu v Ohrazenicích.

„Letos na podzim se otevřou nové sály na prvním nádvoří a v zimních měsících bude zpřístupněna expozice numismatiky. Dále máme rozpracované projekty na společenskou část zámku, a to s Evou Jiřičnou a na návštěvnické centrum s Petrem Všetečkou,“ upřesňuje Línek.

Novinky čekají rovněž Východočeskou galerii, kde vznikl akviziční fond na nákup uměleckých děl. „Východočeská galerie dostává od roku 2017 ročně milion korun, který využívá na spolufinancování grantů od Ministerstva kultury pro nákup uměleckých děl,“ vysvětluje vicehejtman. Za tři roky, co nadační fond funguje, se podařilo získat do sbírek galerie 173 děl v hodnotě téměř 13 milionů korun.

Vede rekonstrukce zámku v Pardubicích

Za uplynulé čtyři roky si finančně polepšila i pardubická Krajská knihovna. Příspěvek kraje vloni narostl na téměř 23, oproti původním 16 milionům. Knihovna nově využívá i opravené prostory Příhrádku. Na rekonstrukci za skoro 58 milionů přispěla necelou polovinou Evropská unie.

Druhou nejnáročnější investicí po obnově interiérů pardubického zámku, která přesáhne 150 milionů, je rekonstrukce Domu hudby. Revitalizace a modernizace budovy přijde celkem na 123 milionů. Třetí v pořadí je muzejní depozitář v Ohrazenicích, který si vyžádal investici 84 milionů, skoro 70 milionů šlo z evropských fondů. A další významné investice kraj připravuje nebo plánuje. Největší, již zahájenou, je přestavba Winternitzových mlýnů pro potřeby Východočeské galerie. Hotovo má být na konci roku 2022.

Podle vicehejtmana Romana Línka stojí za podporou a investicemi do kultury a památek v uplynulých čtyřech letech souběh příznivých okolností.

„Povedlo se získat špičkové odborníky, kteří nám radí s rekonstrukcemi budov, jako jsou architekti Ladislav Lábus, Josef Pleskot, Petr Všetečka a nyní i Eva Jiřičná. Na hradě Rychmburk a zámku Bystré spolupracujeme s architektem Václavem Girsou z ateliéru obnovy architektonického dědictví FA ČVUT, který je zároveň předsedou Českého národního komitétu Mezinárodní rady památek a sídel. Další šťastnou hvězdou bylo zaměření výzev z evropských fondů a možnost poměrně velkého čerpání prostředků na rekonstrukci významných památek,“ uzavírá Roman Línek.