Ani jeden z velkých požárů nebyl na území Pardubického kraje, i přesto je potřeba památky východních Čech chránit, aby byla zachována jejich hmotná stránka a především také historický odkaz.

Nejčastějšími příčinami požárů jsou podle hasičů nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení. „Jako velmi rizikové hodnotíme provádění rekonstrukcí a filmařské práce v prostorách kulturních památek,“ vyjmenovala tisková mluvčí generálního ředitelství hasičů Nicole Zaoralová.

Na Kunětické hoře naistalují nová protipožární opatření

Rekonstrukce nyní probíhá na hradě Kunětická hora na Pardubicku, dělníci opravují západní křídlo objektu. Správce hradu nechá nainstalovat nová protipožární opatření.

„Při opravách se vždy snažíme zavádět nové bezpečnostní systémy. Západní křídlo hradu bude nově zabezpečeno požárními hlásiči a čidly,“ popsal kastelán hradu Miloš Jiroušek.

V uplynulých letech byl na hradním nádvoří zřízen hydrant a bude instalován také suchovod, který v případě zásahu hasičů částečně nahradí požární hadice.

Zejména u hradů jsou kvůli jejich umístění na kopci a nepřístupnému terénu hasičské zásahy složité. „Na takové místo často není možné dostat se s těžkou hasičskou technikou. V zimě pak bývá terén zcela nepřístupný,“ řekla Zaoralová.

Památky přirozeně neodpovídají dnešním normám ani konstrukčně, což hasičům práci ještě více komplikuje. „Hasičská auta a technika do hradu nevjede. To se nikdy nezmění, protože to bychom museli zbourat nějaké věže nebo průjezdy,“ konstatoval Jiroušek.

Hořlavé materiály

Situaci nepomáhá ani fakt, že historické budovy jsou často postavené z hořlavých materiálů. „V době, kdy byly tyto objekty stavěny, nikdo na požární bezpečnost nemyslel,“ potvrdila Zaoralová.

To je případ dřevěného kostela v Dobříkově u Chocně z roku 1679. I ten se jeho správci snaží maximálně zabezpečit, nedávno provedli revizi elektřiny, vybudovali hydrant a uskutečnilo se zde cvičení hasičů.

„Preventivní opatření máme zajištěné, samozřejmě ale nemůžeme předpovědět, že by to někdo chtěl zapálit, jako tomu bylo v Gutech,“ vzpomněl starosta Dobříkova Jiří Svatoš požár podobného kostela u Třince, který předloni v srpnu úmyslně zapálila trojice mladíků.

Cvičení hasiči provedli i na Kunětické hoře. Každý objekt má vypracovaný plán hasičského zásahu, který požárníkům napoví, jak se mohou v objektu pohybovat.

„Jedním z výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že riziko je zde velmi vysoké. Základním úkolem je minimalizovat rozvoj požáru a jeho šíření. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení,“ vysvětlila Zaoralová.

Tyto bezpečnostní prvky dokážou požár odhalit ihned, pomáhají tak zabránit nenávratným škodám.

„Na požáru Notre-Dame se ukázalo, že když požár vznikne a nepodaří se ho zachytit během prvních minut, tak je to stejně jen o nějakém kontrolování požáru, ale destrukce je neodvratitelná. Jestliže tedy začne hořet krov nebo střecha, tak se to dá zachytit jen s novodobou technikou,“ uzavřel Jiroušek.