A čím blíže k horám a hranicím, tím častější jsou malotřídky - v Lichkově, Mladkově, Těchoníně, Jamném, Orličkách, tam všude fungují školy, které sice mívaly koncem 19. století přes 300 žáků, ale dnes jich často nemají ani desetinu.

„Máme velkou podporu obce, pro kterou je škola důležitá. U nás se učí jen první tři ročníky ve dvou třídách. Teď bude nejvíc druháků, tak zůstanou samostatní, a ke třeťákům se přidá prvňáček, letos máme jen jednoho,“ říká ředitelka Základní školy v Mladkově Soňa Filipová. „Slavnostního zahájení se vždycky účastní i pan starosta. Kdo nastupuje do první třídy, dostane dárečky. Pak následuje setkání s rodiči, výhoda je, že se všichni znají,“ popisuje. „Jsme rádi, že můžeme mít dvě třídy, takže v hlavních předmětech se nikdy nevyučuje pro tři ročníky v jedné hodině. Naopak předměty jako hudební, výtvarná či tělesná výchova máme spojené, pro děti je výhodné, že se mohou věkově mísit. Zcela samostatně máme angličtinu, aby tam děti nic nerušilo. Myslím, že společné vyučování je motivace pro mladší. Těší mě, že si často u nové látky vzpomenou, co už slyšeli, když byli ve vedlejším oddělení.“

V Těchoníně je pět ročníků ve dvou třídách, v tomto školním roce přesně s třiceti žáky. „Výuka i administrativa je náročná, velikost školy se v tom neodráží. Ale práce nás baví, navzájem se inspirujeme s učiteli z ostatních malotřídek v okolí. Setkáme se s kolegy z Mistrovic, Orliček, Jamného, kde mají i montessori třídu,“ říká ředitelka školy Lenka Kreuselová. „Začátek školního roku je jako jinde - rozdáme učebnice, vysvětlíme si školní provoz, máme schůzku s rodiči,“ dodává.

„Mám radši menší školu. V páté třídě nás teď je šest, vloni jsme byli spolu třeťáci a čtvrťáci. A letos jsme společně páťáci, čtvrťáci a třeťáci. Líbí se mi, že si můžu poslechnout i to, co dělají v té druhé třídě, když mám hotovou svou práci. Nejradši bych chodila pořád do takové školy, jako je ta těchonínská,“ svěřila se Šárka, která každý den dojíždí do školy na kole. „Já musím už na autobus do Jablonného, přesouvá se nás tam na druhý stupeň všech třináct. Rozdělili nás do dvou tříd, ale já budu s kamarádem a na velkou školu se docela těším,“ doplňuje Víťa, který z Těchonína odchází do šesté třídy.