"Bylo to v Berlíně. Mistr byl velmi ochotný. Na jednom místě jsem navíc potkal dvě legendy. Snímek s panem Gottem mi udělal vítěz Tour de France roku 1987 Stephen Roche."

Redaktor Deníku s Karlem GottemZdroj: Archiv autora

Z Hradce Králové vyrazila ráno do Prahy i Petra Hašková. Ta má na Gotta vzpomínku z listopadu 1986, kdy se na místním zimním stadionu točil zábavný pořad Dva z jednoho města: "To jsem byla jeste mladá holka a pan Gott se mi podepsal do památníčku. Byl milý a ochotný. Od té doby jsem ho sledovala. Je mi moc líto, že odešel. Ale nemohla jsem si ujít možnost se mu naposledy poklonit."

Jen málokdo může říci, že ve zpěvu porazil Karla Gotta. Mezi ně se kromě „slavíků“ Waldemara Matušky, Miro Žbirky, Pavola Habery a Dalibora Jandy zařadil i Josef Sochor. Rodák z Veselé na Pelhřimovsku, který však podstatnou část svého života prožil v Pardubicích, uzmul Mistrovi vítězství v roce 1957, kdy ovládl soutěž Hledáme nové talenty.

I on se původně chystal na pietní akt v Praze, ale nepustí jej tam pracovní povinnosti. „Je mi to líto, že nemohu jet, ale akce, na které jedu, jsem nemohl odvolat. Karlovi však budu věnovat ticho vzpomínku,“ uvedl Josef Sochor, který se osobně s Karlem Gottem setkal až na začátku milénia.

„V tom roce 57 jsme se potkali takříkajíc jen virtuálně. Pak se o mě později Karel zmínil v Časopise Květy, kdy řekl, že ho tehdy porazil jakýsi Sochor,“ dodává muž, který poprvé Gotta zaregistroval v době, kdy mu Jiří Suchý a Jiří Šlitr napsal úspěšnou píseň Oči má sněhem zaváté. Poté jeho dráhu sledoval jen zpovzdálí. „Osobně jsem se setkali až v roce 2000, kdy mě pozval na Bertramku. Dodnes vidím ten klavír a kolem plno Zlatých slavíků. Pak jsme se spolu skamarádili. Karel mi dokonce křtil mé desáté album a k pětasedmdesátým narozeninám mi ze zahraničí poslal zdravici. Když zemřel, zůstal jsem stát jako solný sloup. Karel se stal součástí nejen mého života, ale života nás všech. Mám na něj jen ty nejhezčí vzpomínky. Byl to úžasný člověk,“ říká Josef Sochor a dodává, že o tom, že Karla Gotta porazil, se spolu s ním nikdy nebavil.

„Spíš jsem se tomu vyhýbal. Spíš to asi řešil můj kamaráda Karlův šofér Olda Havránek. Ještě si vzpomínám, že když jsem se svým kamarádem Oldou Dudkem vydával knihu Muž, který porazil Gotta, chtěl jsem, aby se jmenovala Muž, který zpíval ve stínu Gotta. To mi však neprošlo. Na křest pak přijel i sám Gott s kyticí. Když pak viděl název knihy, strnul. Ale nakonec to pochopil a stali se z nás dobří kamarádi.“

Pieta za Karla GottaZdroj: DENÍK /Petr Vaňous

Dlouhou cestu vlakem absolvovala i paní Jana. Přijela až z Uherského Hradiště. I ona měla možnost se s Mistrem setkat osobně. Vzpomíná si na velkou zpěvákovu srdečnost a ochotu.

Pieta za Karla GottaZdroj: DENÍK /Petr Vaňous

Fronta se táhne daleko přes Most Legií, pro případ nouze se v koridoru podél fronty pohybují záchranáři, situaci monitoruje policie. Na místě jsou i zahraniční televizní štáby.

Svůj hold přišel vzdát i současný ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík. "Karla Gotta jsem vždycky poslouchal, mám rád jeho písničky, Tímto způsobem jsem přijel vzdát hold Gottovi i jeho rodině," uvedl. A jaká je jeho nejoblíbější písnička? "Když jsem já byl tenkrát kluk," odpověděl Kremlík, který vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové, bez zaváhání. 

Ministr Lubomír MetnarZdroj: DENÍK/Petr Vaňous

Do Prahy se ranním vlakem vydala i Marie Vítková z Jaroměře. Ve frontě čeká s květinou v ruce a předpokládá, že ve frontě několik hodin. "Karel byl dokonalý profesionál, ochota a skromnost sama," vypráví. "V osdesátých letech jsem pracovala jako kulturní referentka v Hradci Králové. Gott u nás vystupoval, ale onemocněl. Měl teplotu. Vařila jsem mu horké čaje, dávala studené obklady na čelo a ruce. Pan Gott mi několikrát poděkoval a když vystoupil na jeviště, byl dokonalý. Žádný zrušený koncert, ale vystoupení na maximum,"vzpomíná.

Paní Karla z Pardubic přijela s velkou kyticí růží, působí velmi dojatým dojmem. "Kája byl pro mne jako člen mé vlastní rodiny. A jsem strašně že nejsem jediná, kdo to má stejně. Lidí je tu spousta, potkala jsem fanoušky až z východu Slovenska," popisuje své zážitky. Kromě češtiny a slovenštiny je možné ve frontě čekajících zaslechnout i ruštinu či němčinu.

Z Hradce Králové dorazil Svatobor Motl, přijel i s partnerkou. Karel Gott byl pro něj životním vzorem a jízdenku na vlak, který jej odvezl na poslední rozloučení, si pořídil týden předem. "Karla jsem měl rád odmala," uvedl a liboval si, že fronta postupuje kupředu celkem rychle. Na cestu i dlouhé stání ve frontě se dobře vybavili, pochutnávají si na řízečcích.

Zdroj: DENÍK/Petr Vaňous