Rošáda ve vedení policie odstartovala přesuny i na pozicích krajských ředitelů. Z Pardubic na Vysočinu odešel Radek Malíř, z Hradce Králové do Pardubic přišel místo něj Jan Švejdar – dosavadní šéf tamní krajské policie. Pro něj změna „pouze" o dvacet kilometrů. A přesto podstatná. Jak se JAN ŠVEJDAR dívá na „svou" policii v Pardubickém kraji?

Jste více než dva měsíce 
ve funkci. Jak dopadlo seznamování s prostředím?
Oba kraje dříve patřily pod jeden východočeský. Před čtyřmi lety je na policii někdo rozdělil. Dlouhá léta jsem tu působil, takže nešlo o drastický přechod, ale spíše o znovusetkávání.

Změnilo se tady něco od rozdělení našich krajů?

Policie se řídí zákony, to je jasně dané. Druhá stránka věci je personální. Každý ředitel si práci dělá podle svého, dá do ní kousek svého já. Musím říci, že ten rozdíl tady z mého pohledu není velký. Lidé zde pracují a navíc dobře. Samozřejmě, že v každém velkém kolektivu najdete někoho, kdo chce svou práci flákat, ale s takovými lidmi si také poradíme. Z mého pohledu necítím potřebu zde dělat radikální změny. To, že se občas něco přitáhne nebo ohne, je normální, ale stále to má jeden cíl, a to je spokojenost občana. Proto tu jsme.

Co říkáte na regionální rozdíly? Hradecký kraj je hraniční region, Pardubickým se táhne hlavní železniční i silniční tah na Moravu, je tu letiště…

V Hradeckém kraji je problém třeba hraniční přechod v Náchodě, a to především v objemu dopravy, tady je to zase silnice R35. Momentálně i dost velký, protože se sem kvůli rekonstrukci dálnice D1 ještě nahrnuly kamiony, a to teď řešíme. Dopravní policie tady je ve stavu,  v jakém je, ne zrovna ideálním. To byla jedna z prvních věcí, kterou jsme začali vyřizovat a budeme ji intenzivně řešit. To vidím jako problém číslo jedna.

Dopravní policie je teď priorita?

Cíl je jasný – zklidnit dopravu, méně nehod, méně raněných a mrtvých. Už dlouho přede mnou se na tenhle úkol intenzivně hledaly rezervy a bude k tomu potřeba spolupráce všech, kteří mají se silnicemi co do činění.  Problém nejen 
s pětatřicítkou se řeší a řešit bude, ale s tím stavem personálním, který na to máme, to bohužel nejsme schopni zvládnout. Technicky jsme také velice špatně vybaveni, to je potřeba říci.

Krátce po vašem příchodu dvakrát a celkem ve velkém zabodovala zdejší kriminálka. Případ objasněné vraždy, dopadení žhářů. Udělalo vám to radost?
Každý objasněný případ je dobrá věc a já se snažím těm lidem, kteří na tom měli zásluhu, poděkovat ať osobně nebo třeba finanční odměnou, pokud ty možnosti jsou.  Protože u toho žháře to je sice 
v uvozovkách prkotina, ale zároveň veřejností velmi sledovaná věc. To samé zdánlivě obyčejné pohřešování ženy, která se pak našla zakopaná. Tam musím pochválit neskutečnou důslednost lidí, kteří přijali oznámení o pohřešování. Takových případů je totiž mnoho, ale tam byl ten instinkt, který řekl, že tady není něco v pořádku a od začátku se v tom dělalo něco více, až se přišlo na to, že jde o vraždu.

Vy jste při svém nástupu řekl, že chcete, aby policie dobře vypadala. A to nejen svou pověstí.

To je pravda. Jsou to lidé, mají také své chyby a samozřejmě někdy je musíme vzít za uši a pokárat. Policista by měl být razantní, ale slušný, bez ohledu na to, o koho jde a přidat k tomu i tu lidskou stránku. Jsem rád, že nám chodí dopisy, kdy někomu lidé děkují i za pomoc s maličkostmi. Třeba převedení babičky přes silnici někdy udělá hodně. A pak je tu také několik takových, kteří tu nemají co dělat. A s takovými si poradím.

To už se za tu dobu ví?

To už se ví a nějaké propuštění už bylo. Není to jen mou zásluhou, člověk, který svým chováním dělá policii ostudu, tu nemá co dělat a přes to u mě nejede vlak. Ale neříkám, že se to stává běžně.