Předloni v létě zemřel a do války se pustil především Brňák Zdeněk Kolíbal. „Je to každoroční manipulace s životem lidí,“ horuje profesor robotiky a vysokoškolský profesor. „Je stupidní, když se děti dívají na večerníček a venku svítí sluníčko. K lékaři se nechodí s letním časem, ale s vysokým tlakem a nespavostí.“

Kde je pravda? Názory se různí… Letní čas byl v Československu definitivně zaveden v roce 1979 – krok byl vysvětlován energetickou krizí. Posun o hodinu měl ušetřit výdaje za elektřinu. Dnes však tento důvod pokulhává.

„Rozdíl mezi spotřebou v zimě a v létě je minimální,“ připouští Šárka Beránková, mluvčí společnosti ČEZ pro východní Čechy. „Některé firmy dnes začínají pracovat od sedmi, tedy později, než tomu bylo dříve,“ vysvětluje.

Zastánci logicky argumentují tím, že posunutím o hodinu získá člověk více času na odpolední aktivity, užije si jarní a letní počasí. Změna navíc podle lékařů nijak neovlivňuje zdraví.

„Definitivně se přeprogramovat na letní čas trvá maximálně týden,“ objasňuje známý psychiatr Jan Cimický.

Potíží je změna času každopádně pro vlakovou dopravu. Mezinárodní spoje jedoucí přes Česko naberou v noci ze soboty na neděli hodinové „zpoždění“. Regionálních spojů se to netýká – ty v době , kdy se čas mění, stojí.