Společně s teplárnami se toho bojí i spotřebitelé - koncoví odběratelé, cena tepla by se totiž radikálně zvýšila. Vláda má o koncepci definitivně rozhodnout do konce června.

„Důvod je evidentní, je to ekonomika a konkurenceschopnost. Přechod uhelných tepláren na zemní plyn by dnes zdražil teplo v průměru o téměř 200 korun na gigajoule," uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Přínos a výhodnost centrálních dodávek tepla pro občany i instituce ocenil také náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich. Teplo je podle něj cenově dostupné a spolehlivé. „Rapidní zdražení by znamenalo pro mnohé odběratele – např. školy či nemocnici – ekonomickou katastrofu," poznamenal Vedlich.

Opatovice nesouhlasí

S přechodem na plyn nesouhlasí ani Elektrárny Opatovice, jež teplem zásobují 60 tisíc domácností na východě Čech v aglomeraci Hradce, Pardubic a Chrudimi.

Teplo z hnědého uhlí je v průměru zhruba o 80 korun na gigajoul levnější než z plynových zdrojů. Průměrná cena tepla z uhlí je celorepublikově 545 Kč/GJ a ze zemního plynu 625 Kč/GJ. Pokud by však na zemní plyn musely teplárny přejít hned, teplo by zdražilo až o 200 korun za GJ.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v poslední verzi státní energetické koncepce počítá s tím, že hnědé uhlí bude do budoucna využito hlavně při výrobě elektřiny v elektrárnách, tedy s podstatně nižší účinností, než jakou dosahují teplárny, uvedlo sdružení.

„Vlastníci elektráren na hnědé uhlí, které měly být do roku 2020 nebo krátce po něm odstaveny, tyto plány přehodnotili a dnes počítají s prodloužením jejich životnosti často i za rok 2030," upozornil Topolánek.

Pokud budou chtít teplárny u paliva zůstat, budou muset v nejbližších letech výrazně investovat, aby splnily přísné emisní limity stanovené evropskou směrnicí. „Je zjevné, že pokud někdo investuje stovky milionů nebo dokonce miliardy do ekologizace zařízení na hnědé uhlí, tak nebude chtít za pár let měnit palivo, protože to by znamenalo tyto investice odepsat," poznamenal ředitel sdružení Martin Hájek.

Průzkum rovněž ukázal, že řada menších tepláren nemá dnes zajištěno uhlí ani do roku 2020. Situace na trhu je velmi napjatá, což nahrává pokračujícímu tlaku na růst ceny paliva. Z hnědého uhlí se v Česku vyrábí zhruba polovina veškerého tepla pro rozvod. Teplo z uhlí využívá asi 650 tisíc domácností v Česku, to je 43 procent všech domácností připojených na dálkové vytápění. Na výrobu tepla se v roce 2012 spotřebovalo 6,9 milionu tun hnědého uhlí.

Členové Teplárenského sdružení zásobují teplem dálkově přes 1,1 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel.