Studenti všech středních škol i odborných učilišť se už rok vzdělávají z domu. Až na pár týdnů, kdy se mohli za omezených podmínek vrátit do lavic nebo dílen, se tak budoucí kadeřnice, elektrikáři nebo kuchaři už třetí pololetí věnují převážně teoretické části svého studia. Ta ale na většině učebních oborů pokrývá sotva polovinu toho, co k samotným závěrečným zkouškám potřebují umět. Případné nedostatky v jejich praktické zručnosti jim navíc mohou v budoucnu způsobovat problémy.

PRAXE PŘES VIDEOHOVORY

Zatímco na všeobecných středních školách je distanční výuka spíše nepříjemnou komplikací, pro žáky odborných učilišť představuje velké problémy. „Praktické dovednosti žáci nemají možnost získat při výuce na dálku u počítače. A technické obory a řemesla, to jsou především praktické činnosti, které musí žáci opravdu umět provést a realizovat,“ konstatoval ředitel Středního odborného učiliště plynárenského v Pardubicích Martin Valenta.

Online výuka je ale i přesto téměř jedinou možností, jak se mohu žáci nyní vzdělávat, a to jak po praktické, tak i po teoretické stránce. Své o tom vědí také budoucí kadeřnice, které se řemeslu učí v prostorách Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích.

„Na cvičných hlavách nebo na modelce je žákům předveden konkrétní typ střihu, natáčení vlasů nebo melírování. Oni následně vytvoří stejný nebo podobný typ účesu a zašlou ho ke zhodnocení,“ řekla zástupkyně ředitele Petra Hojková.

S focením vlastních výtvorů se čas od času už třetí pololetí setkává i studentka kuchařského oboru Dominika Hrebíková. „Výuka se nám střídá – týden máme teoretickou, týden praktickou. V týdnu praxí dostáváme za úkol například vyhledat pokrmy a napsat jejich postup. Občas musíme i něco uvařit a pak to nafotit,“ řekla devatenáctiletá studentka.

ŠKOLA O PRÁZDNINÁCH A INDIVIDUÁLNÍ HODINY

Přesto existuje výjimka, jak alespoň z části praktickou výuku realizovat. Povoleny jsou totiž osobní konzultace. „Po předchozí domluvě může žák přijet do školních dílen, kde se mu individuálně věnuje učitel praktického výcviku. Žáci o této možnosti vědí a část z nich ji využívá,“ vysvětlil Valenta. Dodal také, že někteří žáci si v týdnech praktické výuky domlouvají brigády ve firmách budoucích potenciálních zaměstnavatelů.

Na některých školách se ale rozhodli praktickou výuku online formou vůbec neorganizovat. „Až nám to situace dovolí a přítomnost žáků bude možná, budeme vyučovat hlavně prakticky. Věříme, že případné mezery tak zaplníme,“ popsal ředitel Střední školy zemědělské a veterinární v Lanškrouně David Hruška.

Jednou z možností, jak absenci praktické výuky dohnat, je ponechat její výuku i o prázdninách. Už loni si takto doplňovali ušlé znalosti žáci včelařského učiliště v Nasavrkách. Letos to pravděpodobně čeká i pardubické kadeřnice. „Na praktický výcvik je kladen velký důraz jak v učebnách praktické výuky, tak i v kadeřnické provozovně školy. Věříme, že výuka o prázdninách žákům alespoň částečně nahradí období, kdy se nemohli dostatečně připravovat na budoucí povolání,“ dodala Hojková.

PANUJE NEJISTOTA DO BUDOUCNA

Kvůli nedostatku praxe ale žáci cítí nejistotu v budoucím pracovním uplatnění a nedůvěru ve své schopnosti. Společnou snahou všech pedagogů je takové dopady minimalizovat. O to více, když přihlášek na obory s výučním listem letos ubylo.

Problémy s nedostatečnou praktickou znalostí se mohou projevit už u blížících se závěrečných zkoušek. „Profesní čest nikomu z pedagogů nedovolí shodit laťku. Škola nemůže vydat výuční list někomu, kdo neovládá základy svého řemesla. Žáci, kteří sami cítí, že by praktickou část zkoušky nezvládli, proto mají možnost opakovat ročník bez ohledu na hodnocení na vysvědčení,“ poznamenal Valenta.

Ve větší ohleduplnost ze strany pedagogů ale Dominika Hrebíková přesto věří. „I když se bojím, doufám, že budou učitelé shovívaví a přihlédnou k tomu, že jsme přes rok doma,“ popsala žákyně, kterou závěrečné zkoušky čekají za pár měsíců.

Kateřina Špásová