Úplné zastavení nebo výrazné zpoždění stavby podle kraje nehrozí. „Stavební práce byly ve čtvrtek 8. dubna obnoveny. Předpokládaný termín dokončení první etapy je druhá polovina května,“ sdělil na dotaz Deníku Miroslav Vohlídal, vedoucí odboru majetkového, stavebního řádu a investic krajského úřadu.

Druhá etapa výstavby nového urgentu se měla rozběhnout od 1. dubna. Podle Miroslava Vohlídala se harmonogram stavebních prací posune zhruba o měsíc, po který investice stála. „Na pondělním jednání rady bylo schváleno technické zajištění stěny výkopové jámy. Bude vybudována těsnící stěna, která poslouží jako nepropustná pažící clona oddělující stěnu výkopu a stavbu,“ popsal Vohlídal Deníku.

Hořet začalo v pondělí odpoledne.
Hasiči likvidovali požáry, možná padne i pokuta

Hotovo bude v roce 2023

Původně měla být novostavba v Orlickoústecké nemocnici dokončena už letos na podzim, aktuálně krajští politici slibují, že hotovo bude v roce 2023. Několikrát se měnila i cena, za kterou Pardubický kraj, který je investorem akce, centrální příjem postaví. Investice postupně narostla z 320 na 468 milionů.

Vynucená přestávka ani technické řešení, které by mělo problém se spodní vodou odstranit, se podle Miroslava Vohlídala prozatím na výši investice neprojeví.

Signály o možných potížích se spodní vodou dostal Pardubický kraj už během přípravy stavby. Koncem června loňského roku si u orlickoústecké firmy 2G geolog objednal provedení inženýrskogeologického průzkumu, který měl vyhodnotit statické vlastnosti (smykovost) zeminy a zaměřit hladinu podzemní vody.

Další geologický průzkum si kraj u stejné firmy objednal letos na začátku února. Průzkum měl podle smlouvy proběhnout ještě do konce měsíce. Z vrtů a sond, do maximální hloubky 20 metrů, měly být odebrány vzorky na analýzu agresivity vody vůči betonovým konstrukcím. Znovu měla být zaměřena hladina podzemní vody. Oba průzkumy přišly Pardubický kraj dohromady na necelých 140 tisíc korun.

Ilustrační foto
V dětských domovech karanténu zvládají

Další neočekávané náklady náklady si vyžádalo odčerpání spodní vody, které si kraj zadal u městské organizace TEPVOS, jehož stoprocentním vlastníkem je město Ústí nad Orlicí. Podle smlouvy, platné od 13. března, má čerpání vody trvat dva měsíce. Celkem se má vyčerpat 2400 krychlových metrů vody. Za službu kraj zaplatí 121 tisíc. Sečteno, podtrženo náklady na stavbu centrálního příjmu narostou přinejmenším o dalšího čtvrt milionu korun.

Problémy se spodní vodou nejsou jediné pobtíže, se kterými se musí investor stavby vyrovnávat. Proti stavbě centrálního příjmu dlouhodobě protestují někteří obyvatelé rodinných domků v ulici, která s Orlickoústeckou nemocnicí bezprostředně sousedí.

Jelikož v územním řízení ani v následném odvolání se svými námitkami neuspěli, obrátili se na pardubický Krajský soud. Ten jim dal na sklonku loňského roku za pravdu a rozhodnutí o zamítnutí jejich odvolání zrušil. Na vlastní stavbu však rozsudek žádný dopad nemá, stavební povolení zůstává nadále v platnosti.