Odkládání operací, omezování péče nebo uzavření některých ambulancí. Výpovědi lékařů z přesčasů se odrazí na chodu nemocnic v Pardubickém kraji. K protestu se připojili i lékaři svitavské porodnice. V pátek odpoledne vedení krajských nemocnic oznámilo, že od soboty přestane porodnice přijímat nastávající maminky. Večer bylo vše jinak, lékaři výpovědi stáhli a porodnice jede dál bez omezení. 

„K tomuto kroku nás dotlačili pohrůžkou o zavření našeho oddělení,“ přibližuje lékařka Ester Hladíková ze svitavské porodnice. 

Jaká je aktuálně situace a atmosféra v porodnici ve Svitavách, respektive v celé nemocnici?

Situace ve Svitavské nemocnici a potažmo porodnici je náročná a atmosféra mrazivá. V pátek po příchodu do práce jsem měla chvílemi pocit, že brzy začne sněžit i uvnitř. V tak náročném povolání, jako je práce zdravotníka, hraje kolektiv velkou roli. Těžké situace a krušné chvíle se dají zvládnout mnohem lépe, pokud je kolem vás tým, se kterým se dělíte o práci, starosti a emoce. Pokud kolektiv nefunguje správně, stává se náročné povolání stěží snesitelným.

Porodnice ve Svitavách prošla výraznou proměnou.
Zavíračka svitavské porodnice se nekoná. Lékaři stáhli výpovědi

Pátek byl vypjatý, nejdříve vedení oznámilo, že porodnice zavírá, večer lékaři stáhli výpovědi z přesčasů. Co vás donutilo vzít výpověď zpět?

Pátek byl velmi nepříjemný a náročný. Na oddělení byla spousta práce, všechny segmenty péče, které poskytujeme běžely na plno. Do toho nás čekala hodinová schůzka s vedením Nemocnice Pardubického kraje. Málo situací je tolik nepříjemných, jako když se dvě hodiny čekající, vystrašené klientce s potížemi omlouváte, že jste dříve neměli čas se jí věnovat, protože jste rokovali o tom, že vám zavřou oddělení. 

Navíc se na sociálních sítích nemocnice objevovaly nové informace o vašem provozu. To jste asi také museli vysvětlovat, že? 

Neustále zvonil telefon, kde jsme se snažili vysvětlovat situaci rodičkám, které každou hodinu obdržely na sociálních sítích nemocnice novou informaci o našem provozu. Po nástupu do práce v sedm hodin jsem si v pátek poprvé sedla až v 18 hodin. A nesedla jsem si, abych si odpočinula, ale abych sepsala tiskové prohlášení o tom, že jsme po dohodě s kolegy stáhli výpovědi z přesčasů. K tomuto kroku jsme byli dotlačení pohrůžkou o zavření našeho oddělení.

Proč jste nakonec ustoupili? 

Po diskuzi s vedením jsme dostali hodinu na to se rozhodnout výpovědi stáhnout. Jedinou další možností bylo uzavření oddělení a nevolnický přesun personálu do orlickoústecké porodnice. Vedení nás postavilo do role záškodníků, kvůli kterým má být porodnice ohrožena, rodičky vyděšeny a poškozeny naše milé kolegyně porodní asistentky, zdravotní sestry, novorozenecké sestry, sanitářky a paní uklízečky. Protože nám všem ale záleží na našem oddělení a svoji práci děláme s láskou a nasazením, rozhodli jsme se pod neuvěřitelným tlakem výpovědi stáhnout. Boj ale nevzdáváme a očekáváme, že s námi vedení začne jednat transparentně, otevřeně a s dodatečným časovým předstihem o změnách, které nás čekají jak v naší organizaci, tak ve státě, a které jsou nevyhnutelné.

Lékařka Ester Hladíková ze svitavské porodnice.Lékařka Ester Hladíková ze svitavské porodnice.Zdroj: archiv Ester Hladíkové

Cítíte se v porodnici nyní pod tlakem?

Porodnice nakonec nebude zavřena ani v Chrudimi. Informovalo o tom v úterý ráno vedení krajských nemocnic. Důvody změny jsou nejasné. Více ZDE

Práce v nemocnici a zejména na porodnici je v podstatě neustálý, nikdy nekončící tlak. Vaše práce je na jednu stranu velmi individuální, protože jste odpovědní za veškeré své činy a rozhodnutí, na druhou stranu velice týmová. Spolupracujete s množstvím dalších zdravotníků a i osob zvenčí (doprovod, duly, soukromé porodní asistentky). A tento tým, nehledě na atmosféru, která zrovna panuje, musí fungovat naprosto profesionálně a přesvědčivě, protože se rodička musí cítit maximálně bezpečně. Vědomí, že máte ve svých rukou dva velmi křehké životy a že situace se mění ne z minuty na minutu, ale z vteřiny na vteřinu, stres ještě posiluje.

Porodnice ve Svitavách prošla výraznou proměnou.
Krize graduje. Svitavská porodnice od soboty stopne příjem maminek

Popište nám, jak nyní vypadají vaše směny v porodnici.

Na porodnictví je krásné právě to, jak je nevyzpytatelné. V jeden moment se neděje vůbec nic a můžete sledovat z okna západ slunce, za půl hodiny se ale může rodit současně na svou porodních sálech v momentě, kdy překládáte předčasný porod do fakultní nemocnice a na telefonu máte dispečera záchranky, který oznamuje, že vám za deset minut dovezou krvácející těhotnou. O to více zamrzí, když se proti vám pak pacienti osočí s výtkou, že vám jde jenom o peníze, protože nedokážeme veřejnosti ani vlastním kolegyním předat, o co nám v protestu jde. Přesto musíte být profesionální, spolupracovat jako na drátkách, svoje emoce vůči rozhořčeným klientům si nechat pro sebe a dál o ně vlídně a bezchybně pečovat.

Zkuste to vysvětlit našim čtenářům. Co konkrétně u vás rozhodlo, že jste dala výpověď z přesčasů?

Spolu s kolegy z našeho gynekologicko-porodnického oddělení Svitavské nemocnice jsme se rozhodli podpořit lékaře napříč republikou. Podpora spočívala v podání výpovědí z dohod obcházejících nelegální přesčasovou práci. Ty umožňovaly lékařům sloužit velmi dlouhé služby, a to 24, 36, 48 a více hodin v kuse bez přestávky. Lékaři chtějí pouze dodržovat zákony a neporušovat pracovní normy. 

Výpověď jste podala v polovině listopadu, co se dělo dál? 

Ačkoli zaměstnavatel, Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, vláda věděli a ví, jaká je situace, jejich liknavost a neochota hledat schůdná řešení je až podivuhodná. Moje motivace podat výpověď z přesčasů je asi stejná jako u všech ostatních lékařů. Jediné, co chceme, je důstojný život. Pokud sloužíte v zákonem stanovených normách oněch maximálních 12 hodin v kuse, máte vždy „světlo na konci tunelu“. Naději, že i ta nejnáročnější služba skončí, a konec je v dohlednu. Tento pocit ale při 24hodinových a delších službách prostě zmizí. Já bych v pátek také mnohem raději odešla v těch 18 hodin po jedenácti hodinách intenzivní práce domů. Vědomí, že je před vámi ještě dalších minimálně 13 hodin je vcelku ubíjející.

Krajská nemocnice Pardubice. Ilustrační foto.
Krize v nemocnicích. Svitavy kvůli výpovědím lékařů z přesčasů zavřou ORL

Uvažovala jste, že byste z oddělení ve Svitavách odešla úplně?

Pracuji na oddělení již jen na částečný úvazek, a to právě z důvodů, které jsem jmenovala. Svitavské nemocnici jsem velmi vděčná, že ze mě vychovala lékařku, jakou jsem, ale současný formát práce lékaře v nemocnici pro mě nebyl k žití.

Proč? 

Jsou dny, kdy se nenapijete, nevyčuráte, z domu obřadně přivezený oběd zase sbalíte netknutý do tašky, z práce odcházíte o dvě hodiny déle, než byste měli a večer oněměle padnete do křesla a hodinu civíte do stropu, než jste schopni restartu a nějakého fungování. A to už je čas jít spát. Tedy pokud nechcete jet v permanentním spánkovém deficitu a skončit lépe s migrénami, nadváhou a nespavostí, hůře s antidepresivy a žaludečními vředy.

Jak přesně vypadá takový běžný měsíc lékaře v nemocnici? 

Při sedmi službách měsíčně, což není pro lékaře v okresní nemocnici nic mimořádného, to znamená následující. Každý pracovní den od 7 do 15.30 hodin na pracovišti, zhruba dvakrát týdně zůstáváte navíc od 15.30 do následujícího dopoledne nebo i déle, pokud to situace vyžaduje. K tomu typicky dvě víkendové služby, pokud jsou po sobě a jsou to soboty, sami si spočítáte, že se vlastně 20 dní po sobě pořádně nevyspíte. K tomu, pokud jste citlivější povaha, jste ve stresu den před službou, a den po službě většinou skoro celý prospíte. To je při sedmi službách asi sedm dní v měsíci, kdy můžete relativně klidně žít. A to není mnoho. Možná proto to většina lékařů neustojí a odejde buď do privátu nebo na mateřskou, a na plný úvazek do nemocnice se již nevrátí.

Přesto děláte vaší práci s láskou. Co na ní máte nejraději?

Na své práci miluji onu neuvěřitelnou rozmanitost. Není to práce, je to poslání pomáhat ženám a dětem. Jako gynekolog a porodník musíte mít široký záběr, být dobrý operatér, umět to s ultrazvukem, ale také musíte být tak trochu psycholog. Práce na porodnici je pro nás všechny velice naplňující, často velmi radostná, ale může být i hluboce smutná a psychicky i fyzicky náročná. Přesto nám nevadí občas nejíst, nestihnout rodinnou oslavu nebo divadlo, být od hlavy k patě pokrytí v různých tělesných tekutinách, ale nedá se v tomto režimu jet bez ustání. To, za co bojujeme, je čas. Čas, který můžeme trávit se svými bližními, čas, kdy můžeme volně dýchat, čas, ve kterém uvidíme svoje partnery stárnout a děti růst.

Porodnice ve Svitavách prošla výraznou proměnou.
Do Svitav jezdí rodit i jehovistky. Umějí tady alternativní a ambulantní porody

Jak to bude vypadat na oddělení dál? Změní se nějak směny, provoz?

V sobotu po vydání našeho prohlášení bylo oficiálně stanoveno, že práce na oddělení v současné době nedozná žádných změn. Prohlášení, které jsem v pátek při sepisování v práci upřímně oplakala. Celou nastalou situací si přijdu zrazená a zlomená. Celou dobu jsem při psaní myslela na své předky, kteří bojovali proti nacismu a komunismu, na tatínka, který byl hybatelem Sametové revoluce v mé rodné Poličce. Se smutkem, že naše generace snad nedokáže vybojovat ani novelizaci zákoníku práce.

Vy ale říkáte, že tímto nekončíte. Co bude dál? 

I ústup je součástí boje a my bojujeme nadále. Naši kolegové, u nás „doma“ v nemocnici, v organizaci i jinde v republice mají naši plnou podporu a hledáme cesty, jak je podpořit, když nám samotným systém šlápnul na krk, zahnal nás do kouta a vzal si jako rukojmí naše klientky a kolegyňky, na kterých nám nejvíce záleží. Sami jste před nedávnem v Deníku otiskli, jak se naše porodní péče zlepšuje, sleduje současné trendy, zkrášluje se oddělení. Naše práce je nám drahá a budeme za ni bojovat do posledních chvil.

Co nyní očekáváte od vedení nemocnice a kraje?

Očekáváme, že vedení a kraj s námi bude otevřeně jednat o eventuální připravované reorganizaci péče, abychom v ně mohli mít důvěru a mohli fungovat jako jeden tým. Očekáváme, že budou komunikovat i směrem ke zdravotním pojišťovnám a ministerstvu, které stojí za celou současnou neúnosnou situací. Chápeme, že jsou vedení nemocnic v patové situaci, protože pod dikcí Ministerstva zdravotnictví a zákoníku práce nemají mnoho manévrovacího prostoru a prostě se jen poněkud neobratně snaží zajistit alespoň někde nějakou péči. Aby měl o Vánocích kdo odrodit miminko, vytáhnout kapří kost z krku a zašít rozbitou hlavu po silvestrovském veselení. Prosíme, bojujte s námi, bojujte za nás, bojujte za spravedlnost a pravdu, protože za tu stojí bojovat.