„Žně začaly brzy, a to vzhledem k horkému počasí na konci června. Dříve ale začínaly i v předchozích letech,“ vysvětlil ředitel Okresní agrární komory Pardubice Josef Štěpanovský.

Asi polovina ploch s ozimým ječmenem už je v kraji sklizená. V minulém týdnu se zemědělci na Pardubicku pustili do sklizně řepky olejné, pšenice a triticale.

Na ozimý ječmen nemělo letošní sucho velký vliv. „Ozimé plodiny zachránil deštivý květen. Špatné je to ale s jarními plodinami. Sucho zasáhlo například kukuřici, vojtěšku a travní porosty. Tyto plodiny zabezpečují krmiva pro hospodářská zvířata, zemědělci tak budou mít velké problémy zajistit dostatek krmiv,“ upozornil Štěpanovský.

Družstvo Agrospol Hostovice zaznamenalo propad i v úrodě pšenice. „Očekávali jsme výnosy 6 tun z jednoho hektaru. Zatím se ale hektarové výnosy pohybují kolem 5 tun,“ uvedl předseda představenstva družstva Josef Mlateček.

Podobně to s úrodou pšenice bude v celém kraji. „Vlivem dubnového sucha a vysokých teplot ze začátku léta budou i výnosy našich hlavních obilovin, ozimé pšenice a ječmene jarního, nižší, než je republikový průměr,“ uvedl předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje Leoš Říha.

Slabá úroda řepky

V Rosicích u Chrasti čekají horší úrodu řepky olejné, a to co se týče jak množství, tak olejnatosti. „Příčinou je jednoznačně sucho,“ řekl předseda Zemědělského družstva Rosice Václav Blažek.

První signály ukazují, že výnosy z řepky budou v celém Pardubickém kraji ještě horší než v loňském roce. „Hektarové výnosy často nedosahují ani tří tun, přičemž v extrémně suchém roce 2018 byl výnos 3,43 tun na hektar,“ uvedl Říha.

Ačkoliv květnové deště letošní úrodu pomohly zachránit, podle Arnošta Pleskota z Asociace soukromých zemědělců nelze na Pardubicku a Chrudimsku očekávat více než průměrnou úrodou, v některých oblastech ani to ne. „Nejhorší je kumulující se sucho, kdy chybí spodní voda, a tak jsou rostliny zcela odkázané jen na srážky,“ shrnul situaci Pleskot.

Hraboši na polích

Letošní úrodu v některých oblastech ovlivnil také kalamitní výskyt hrabošů. „Zemědělec nesmí ani v kalamitní situaci plošně používat přípravky na hubení hrabošů tak, jak mohl v minulosti. Ze strany státních institucí potřebujeme pružnější reakci při povolování přípravků na ochranu rostlin. Minimálně by měly zvážit riziko přenosu chorob těmito škůdci,“ konstatoval Říha.

Aktuální deštivé počasí má na úrodu dvojí účinek. Pro některé plodiny jsou deště příznivé, jiným ale spíše uškodí. „Déšť pomůže kukuřicím, které strádaly nedostatkem vody. Možná přispěje také některým jarním plodinám, pokud ještě dokáží vodu využít k nalití zrna. Ozimy jsou ale již zaschlé a případné další srážky spíše zhorší kvalitu zrní,“ vysvětlil Pleskot.