Podle obžaloby Eštu zamířil do města Doněck, kde se nacházela fronta mezi Ukrajinou a takzvanou Doněckou lidovou republikou. „Po příjezdu na místo a vyzbrojení se obžalovaný zapojil do činnosti v rámci ozbrojené organizované skupiny, takzvané Republikánské gardy,“ je uvedeno ve spisu. Obžaloba popsala, že držel stráž v zákopu na frontě, věnoval se údržbě zbraní a nosil i uniformu ozbrojené skupiny.

Že na Ukrajině skutečně byl, Eštu nepopírá. „Nemám důvod lhát. Prostě jsem tam odjel. Vím, že to bylo blbé období. Měl jsem tam kamaráda, kterého jsem poznal v Čechách,“ řekl novinářům.

Na otázku, zda se zúčastnil bojů, odpověděl razantně: „V žádném případě.“

Obžaloba však tvrdí něco jiného. „V období od 11. dubna do 5. května 2015 se účastnil bojové činnosti v úmyslu způsobit případně protivníkům takzvané Doněcké lidové republiky, zejména občanům Ukrajiny, zranění či smrt,“ píše se ve spisu.

Na Ukrajině byl Eštu, ještě předtím, než vstoupil do Armády České republiky. Uchazeč o vstup do armády přitom musí podepsat čestné prohlášení. „V něm mimo jiné prohlašuje, že nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,“ uvedla mluvčí Generálního štábu armády Magdalena Dvořáková.

Vojenská policie se případem začala zabývat až poté, co Eštu o svých zážitcích ze zahraničí hovořil s jinými vojáky. Část své služby sloužil u 43. výsadkového praporu v Chrudimi, část u 13. dělostřeleckého pluku. „Po zjištění Vojenské policie o možné nezákonné činnosti Armáda České republiky reagovala okamžitě a jmenovaného dala do dispozice, což znamená, že byl dán mimo službu u svého domovského útvaru,“ doplnila Dvořáková.

Soud s obžalovaným bude pokračovat v pátek.