Poškozené v těchto případech se pak mohly a mohou obrátit na poradnu pardubického Bílého kruhu bezpečí. „Za poslední dobu se na nás obrátilo několik klientek, ovšem nejsou zdaleka jen z pardubického regionu, ale také třeba z Královéhradeckého kraje,“ řekl nám jednatel pobočky Roman Češka.
Podle našich informací jsou z největší části oběťmi těchto nevyvážených rodinných vztahů ženy, v menší míře pak následují děti a senioři. „Muži, jakožto oběti násilí v rodině, kdy byli napadáni svými manželkami, není žádná pohádková vize. Přesto se tyto případy vyskytují spíše ojediněle,“ dodal Roman Češka. Podle něj jsou skutečná čísla a stav násilí mezi osobami blízkými někde jinde, než ukazují oficiální statistiky. „Skutečně jen v případech, kdy napadená osoba je již tak v úzkých, že neví, jak tuto situaci řešit a dochází k vážným útokům na její život a zdraví, rozhodne se svěřit někomu, komu důvěřuje a doufá, že získá pomoc,“ upřesnil důvody Češka.
Odborníci se domnívají, že podobně, jako je tomu u statistických odhadů k případům oznámených trestných činů znásilnění, kde je uváděno, že oznámen je jen každý desátý případ, lze se domnívat že problém domácího násilí je oznamován příslušným orgánům jednou z každého přibližně dvacátého případu!
V naší společnosti vzrůstají projevy násilí mimo jiné také na školách či v rodinách mezi těmi, kteří k sobě mají nejblíž. Vzrůstá počet týraných dětí. Bylo by tedy na místě se ptát, jak je možné, že právě lidé, kteří mají k sobě nejblíže, se chovají tímto způsobem. „Jde o poruchu v sociálním chování, která je ovlivňována represí, ale je nutná i řádná prevence právě už od malých dětí a dospívající mládeže, až po seniory. Tak, aby každý z nich znal svá práva, jak se k němu mohou chovat ostatní, na koho se může obracet o pomoc, ale také, aby si každý uvědomil odpovědnost a dopady, pokud by se nedovoleného jednání sám dopustil,“ vysvětlil nám Roman Češka.