Lidé, kteří v dnešní době využívají moderní komunikační nástroje jako jsou mobilní telefony, internet či sociální sítě mohou být obětí kyberšikany. Pod tímto slovem se ukrývá záměrné, s jistou pravidelností konané ubližování a psychický nebo fyzický teror.

"Následky kyberšikany jsou podobné jako u klasické psychické šikany. V čem se však může kyberšikana lišit, je to, že oběť svého agresora nemusí znát. V případech, s nimiž jsme se setkali, útočí většinou někdo ze spolužáků oběti. Nejčastěji se k těmto účelům využívá sociální síť Facebook,“ řekla Zdena Burdová z hradeckého sdružení Prostor pro. Podle internetových portálů, upozorňujících na riziko kyberšikany, jsou právě sociální sítě nejčastějším prostředím, skrze nějž agresoři své oběti napadají. Mobilní telefony zaujímají ve výčtu hned druhé místo.

Stalking může přerůst ve fyzické pronásledování

Tento druh napadání a teroru má několik výhod pro agresory. Svět internetu a komunikačních médií umožňuje vytvoření často nedohledatelné identity a jeho anonymita nahrává k zneužití a podobným praktikám. Ve finále však nejsou na vině komunikační nástroje, ale lidé, kteří se rozhodnou, že je začnou svým neetickým jednáním zneužívat. Internetové ubližování se nejčastěji objevuje mezi mladšími generacemi, konkrétně mezi žáky 2. stupně základních a u studentů středních škol či odborných učilišť. Kyberšikana je realizována především na poli třídních kolektivů. "S případy kyberšikany jsme seznámeni prostřednictvím námi provozované služby Horkalinka.cz, kde je hlášeno zhruba 20 až 30 případů měsíčně. Co se týče projevů kyberšikany na území ČR, statistiky uvádějí, že 20 procent žáků se s kyberšikanou setká, ale pouze polovina z nich ji oznámí,“ řekl Ladislav Kos z Národního centra bezpečnějšího internetu. Další, v poslední době stále rostoucí skupinou postižených, jsou učitelé. Tento fakt je jedním z důvodů, proč většina vzdělávacích zařízení ve svých školních řádech zakazuje pořizování zvukových či audiovizuálních nahrávek při hodinách výuky. Ve výčtu moderních zlořádů hraje svoji roli i stalking.

Jde o stupňované obtěžování, kdy útočník, nazývaný stalker, svou oběť zahlcuje SMS zprávami, telefonáty či e-maily, kterými se snaží získat o oběti informace a být s ní v co nejbližším kontaktu. Stalking může mnohdy přerůst přímo ve fyzické pronásledování.

Několik průvodních znaků kyberšikany

- útočníci jsou skrytí v anonymitě
- kyberšikana je realizována za pomoci a aktivní účasti publika
- následky kyberšikany na oběti je nelehké rozpoznat
- čas a místo útoků se mění
- ve virtuálním prostředí se chování lidí od reálného světa liší
- čím déle trvá šikana, a je–li oběť mladší, tím horší bývají následky
- pachatelé mladší 15 let nejsou trestně odpovědní
- prokázání kyberšikany nemusí být snadný úkol

Jan Odstrčil, Eliška Dokulilová