Lavice pro veřejnost zely prázdnotou a při pohledu na obviněného podnikatele bylo patrné, že si při zhlédnutí panující situace oddechl.

Byty jsou prázdné, 
peníze zmizely

Firma Kvalt obžalovaného podnikatele z Třebíče Radoslava Mareše měla lidem před čtyřmi lety v Milheimově ulici v Pardubicích postavit 68 bytů s garážemi. Jenže těsně před kolaudací zkrachovala a desítky drobných investorů se rázem ocitly bez bydlení a peněz.

Podle soudu Mareš převedl jejich 40 milionů korun na jiný účet a zmizel. Napálení drobní investoři ale projekt zachránili: v předloňské veřejné dražbě nedokončený bytový komplex za 36 milionů sami vydražili. Ztráta poškozených díky tomu nakonec dosáhla „jen“ několik set tisíc. V případě konkurzu by však přišli o mnohem víc.

Firma Kvalt po sobě zanechala dluhy 176 milionů korun. Mareš se teď u soudu zpovídá z trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku.

Podle obžaloby Mareš v březnu 2008 převedl z účtu společnosti Hippoinvest Group vedeného u UniCredit Bank 40 milionů korun na účet společnosti „Ač mu bylo známo, že k danému účtu postoupených pohledávek nemá dispoziční oprávnění, neboť se jednalo o vnitřní technický účet banky, založený bankou v souvislosti se společností Kvalt. Peníze poté převedl na běžný účet společnosti Kvalt, bezúročnou půjčku bez stanovení data splatnosti,“ stojí v obžalobě. Podle Mareše tyto finance použil na splacení faktur dodavatelským firmám a poté část peněz Hippoinvestu vrátil. Mělo se jednat o 32 milionů korun. „Obžalovanému byla v době transakce známa nepříznivá finanční situace firmy Kvalt a to, že finance nebyly použity na dostavbu bytového komplexu. Hippoinvest Group přitom v té době peníze nezbytně nepotřebovala,“ píše se dále v obžalobě.

„Nic protizákonného jsem neudělal“

Mareš před soudem vypověděl, že se cítí nevinen. „Nic nezákonného jsme neudělal. Banka nám čtyři měsíce neposlala peníze z úvěru a neměli jsme jak zaplatit dodavatele. Tak jsem převedl čtyřicet milionů s tím, že je vyplatím. Nakonec bylo potřeba jen osm. Zbytek jsem vrátil na účet. Dispoziční právo jsem měl,“ řekl u soudu Mareš.

Bouřící se nájemníci tehdy o sobě dali vědět celým Pardubicím. „Nejprve jsme zaplatili rezervační poplatek a do konce roku 2007 jsme uhradili 90 procent z ceny bytu, což bylo asi 1 600 000 korun. První termín kolaudace měl být v roce 2008 v lednu,“ řekla tehdy Deníku majitelka jednoho z rozestavěných bytů.

Pak si ale lidé založili družstvo a rozhodli se, že byty dostaví sami.

Ve svém důsledku šlo o celorepublikově vůbec první dražbu, kdy se v insolvenci ocitl nedokončený developerský projekt. „Neváhal jsem tehdy ani minutu. Měl jsem tam kompletně zaplacené dva byty skoro za tři miliony korun. Přes konkurz bychom dostali zpátky nějakých 15 procent,“ řekl při dražbě před rokem v prosinci předseda představenstva Bytového družstva Milheimova Petr Sýkora.

(pv, red)