Někomu se zřejmě zajídá práce pardubické radnice. Svou zlost si však vylévá ne na komunálních politicích, ale na historické budově na starém městě, která doposud byla projevů vandalství ušetřena. Radničním oknem tu v posledních týdnech prolétla dlažební kostka celkem třikrát. O víkendu se obdobný případ opakoval, ale tentokrát na objektu radnice ve Štrossově ulici. Město se rozhodlo odradit pachatele dalších škod tím, že umístilo na ohroženou budovu monitorovací kamery.

Kameny do oken

„Během června a července dosud neznámý pachatel nebo pachatelé rozbili celkem třikrát okna zadní budovy radnice z Wernerova náměstí,“ říká mluvčí pardubického magistrátu Michal Zitko. První dva případy se podle něj staly v polovině června, třetí o měsíc později. „Ve všech třech případech byl postup stejný – pachatel si přinesl dlažební kostku, kterou hodil do okna v přízemí. Dvakrát bylo rozbito stejné okno, jednou okno vedlejší.“ Motiv vandalských útoků město nezná, útočník nezanechal žádný vzkaz ani poškozování budov nedoprovázel žádný anonymní telefonát. „Avšak vzhledem k tomu, že žádné dlažební kostky v okolí radnice nechybí, a pachatel si je tedy musel odněkud cíleně donést, předpokládáme, že nešlo o náhodný čin kolemjdoucího opilce,“ soudí Michal Zitko.

Aby se útoky neopakovaly či byl zachycen jejich původce, nechalo město zhruba před dvěma týdny na zadní budovu historické radnice umístit dvě kamery, které jsou napojeny na centrální pult městské policie. Případný další pokus o ničení tohoto městského majetku by tak neměl uniknout pozornosti strážníků. Zajímavostí je, že poté se další dva hody dlažební kostkou přesunuly na jiné místo, a to do Štrossovy ulice, kde sídlí další úřady města. Naposledy zde žula tříštila okenní sklo v noci ze soboty na neděli, týden předtím se odehrálo to samé. „Budeme řešit zajištění budovy podobně jako na Wernerově náměstí,“ nechal se slyšet Michal Zitko.

Existují spekulace, že možné útoky mohou mít původ v chystané privatizaci městských bytů. Jejich nájemníci si je budou moci koupit za podstatně horších finančních podmínek, než tomu bylo v předcházející vlně. V některých lidech se tak mohla nahromadit zlost. První rozbitá okna se navíc objevila v době, kdy se začalo o nových pravidlech privatizace intenzivně debatovat.