Nelichotivé známkování si Janko vysloužil za to, že podle soudu v letech 2009 až 2011 vyráběl na různých místech v Pardubicích pervitin. Kromě vlastního bytu mimo jiné také v pronajaté garáži u Pardubické krajské nemocnice či v areálu chemického podniku Synthesia.

Místo „nobelovky" vězeňská cela

Janko, který si kvůli výrobě chemických látek založil i firmu na vývoj a výzkum chemikálií, od začátku líčení uváděl, že pervitin rozhodně nevyráběl.

„Laikovi se může zdát, že ano, ale můj výzkum ukázal, že léky, které by měly obsahovat složky na výrobu pervitinu, žádnou potřebnou látku neobsahují," tvrdil u sodu Janko, který byl již v minulosti za výrobu a distribuci drog potrestán.

„Tenkrát jsem udělal chybu, ale tady se opravdu nejednalo o výrobu pervitinu. Byl to zcela legální výzkum, dejme tomu drogy, která není a ani nemůže být na seznamu zakázaných látek," uvedl u soudu Janko. Dodal, že zkoušel vyrobit drogu, která by se dala používat k léčebným účelům. „Chtěl jsem vyrobit látku, která pomůže například odbourat závislost na alkoholu ," řekl Janko, který se prý v minulosti právě ze závislosti na alkoholu léčil a prý mu pomohla i jeho látka.

Jeho „bohulibé" činnosti však předseda senátu Petr Mráka neuvěřil. „Nad takovým tvrzením se pozastavil i soudní znalec. S nadsázkou lze říct, že kdyby takovou látku opravdu vyrobil, měl by dostat Nobelovu cenu za vymýcení alkoholismu. Avšak on ji nevyrobil," řekl soudce Petr Mráka.

Rozsudek není pravomocný. Janko se na místě odvolal.