Anonymitu jedné bankovní vymoženosti se podle obžaloby pokusili využít rodiče, jež chtěli dostat syna z vězení.

Tedy aspoň to tak vypadá. Manželé V. K. a J. K. za to stojí před Krajským soudem v Hradci Králové. Pomocí takzvaných sběrných boxů v několika bankách v Praze, Teplicích a Pardubicích se totiž pokusili vylákat z někdejších obchodních partnerů jejich syna 800 tisíc korun. Nakonec se jim podařilo získat 300 tisíc, jež podle státního zástupce měli na chystané na zaplacení kauce.

Poškození však tvrdí: „Příkazy byly zfalšované." Na to konto argumentuje J. K.: „Kdyby byly zfalšované, banky by neposlaly peníze. Pokud banka transakce udělala, musely být pravé." „Tvrzení pana Biedermana, že je nepodepsal, považuju za nepravdivé," doplnil. Podle něj přišly příkazy poštou jejich synovi do vězení jako způsob vyrovnání dluhu.

Další poškozený muž Šafář ale rovněž odmítl, že by signatury byly v pořádku. „Podpis je podobný mému, ale není psaný švihem, nýbrž pomalu," vysvětlil vyšetřovatelům.

Na čí straně je pravda, zřejmě ukážou znalecké posudky. Ale jak vlastně fungují takzvané sběrné boxy?

Popsat si to můžeme na svědectví jedné z pracovnic banky v Pardubicích, kam V. K. uložila jeden z platebních příkazů. „Pomáhala jsem paní s obsluhou boxu," řekla pracovnice banky v Pardubicích Věra Musilová. Příkazy již měla žena v černém vyplněné, spolu jen odtrhly originál a vhodily ho do schránky. Svědkyně později poznala V. K. na záznamu z bankovní kamery.

Banka reklamaci poškozených uznala a 300 tisíc vrátila.

Soud bude vedle listinných důkazů zkoumat také videozáznamy, bankovní informace a zprávy z vězení, kde je v současnosti syn obžalovaných. V. K. hrozí osmileté vězení, jejímu muži rok.