„Nevinen.“ Tak zní verdikt pražského vrchního soudu, který se věnoval případu devětadvacetiletého muže z Pardubic. Toho původně poslal pardubický soud za mříže na osm let za ubodání svého otce. K incidentu došlo 11. ledna letošního roku v centru města.

Nutná obrana

Tam byli policisté a záchranáři přivoláni k potyčce mezi otcem a synem. Ten následně svému otci zasadil několik řezných a bodných ran, z nichž některé byly hluboké až 13 centimetrů.

Pardubický soud nakonec neposuzoval případ jako vraždu, ale jako těžké ublížení na zdraví s následkem smrti. Podle soudního senátu se syn bránil před útokem otce, ale tato nutná obrana nebyla útoku přiměřená.

S tímto verdiktem se však Vrchní soud neztotožnil. Podle jeho předsedy Jiřího Lněničky se v daném případě skutečně jednalo o případ nutné obrany, kdy celý incident byl jen vyústění dlouhodobých útoků ze strany otce vůči svému synovi. „Šlo o nutnou obranu. Nikdo není povinen snášet útok vůči své osobě,“ řekl po po vynesení pravomocného rozsudku Jiří Lněnička.

Samotný čin popsal nyní osvobozený mladík před soudem. Svého jednání celou dobu litoval. „Když jsem tam přijel, vnucoval mi alkohol, pil jsem, abych se vyhnul hádkám,“ uvedl mladík před pardubickým soudem. Podle jeho výpovědi následovalo napadení ze strany otce: „Nejdřív jsme se o něčem bavili, pak došlo k hádce, poté mě otec udeřil pěstí do obličeje.“

Otec ho údajně mlátil velkou silou do hlavy a do žeber, poté ho zatáhl do kuchyně, kde útok pokračoval. „Nepřemýšlel jsem nad následky. Uviděl jsem nůž, tak jsem ho vzal a bodnul jsem ho,“ vypovídal obžalovaný s tím, že nejdříve otce řízl do ruky, aby ho zastrašil. Útok však dále pokračoval, syn otci zasadil bodných ran několik.Když se otec sesunul k zemi, začal mladík panikařit a vyběhl na chodbu domu, kde bouchal na dveře sousedů.

Dlouhodobé trýznění

„Vylezl jsem na chodbu a on říkal, ať pomůžeme tátovi, tak jsem skočil domů pro utěrky a ucpával mu rány, než přijeli doktoři. Jen ležel a lapal po dechu, bylo tam plno krve,“ řekl před senátem jeho soused. Podle dalšího svědka obžalovaný křičel, že to nechtěl udělat. „Měl jsem ho rád, nebyl stoprocentní, ale byl to můj táta, jiného jsem neměl,“ řekl mladík. Jeho nevlastní sestra pak do soudního protokolu uvedla, že otčím byl neustále opilý a dlouhá léta ji, nevlastního bratra i matku bil a museli se před ním zamykat v pokoji.