Firma Kvalt podnikatele Radoslava Mareše měla před v roce 2008 v Milheimově ulici postavit 68 bytů s garážemi. Jenže těsně před kolaudací zkrachovala a desítky drobných investorů se rázem ocitly bez bydlení a peněz.

Mareš převedl jejich 40 milionů korun na jiný účet a zmizel. Napálení drobní investoři ale projekt zachránili: ve veřejné dražbě nedokončený bytový komplex za 36 milionů sami vydražili. To byl první z „milheimovských unikátů" – družstevníci sami „vzkřísili" zkrachovalý developerský projekt.

Po prvním druhý tunel

„Neváhal jsem tehdy ani minutu. Měl jsem tam kompletně zaplacené dva byty skoro za tři miliony korun. Přes konkurz bychom dostali zpátky nějakých 15 procent," řekl při dražbě před rokem v prosinci předseda představenstva Bytového družstva Milheimova Petr Sýkora.

Jak se později ukázalo, ani toto nebyla žádná výhra. Novopečený předseda družstva Petr Sýkora nejenže neváhal ani při dražbě, ale ani posléze. Právě jemu policie sdělila obvinění z trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku. Již jednou vytunelovanou Milheimovku měl totiž vytunelovat podruhé právě on spolu s Martinem Štěpánkem, který měl zajistit dostavbu domu. I toho policie obvinila.

„Oba obvinění muži koordinovaně navýšili náklady družstva na dostavbu bytového komplexu o částku téměř 15 milionů korun," uvedla mluvčí pardubické policie Markéta Janovská. Podle zjištění detektivů z hospodářské kriminálky oba výtečníci použili 15 milionů pro své vlastní obohacení.

Petr Sýkora měl údajně navyšovat částky za stavební práce a o zisk se dělit s Martinem Štěpánkem.

K dokumentům, kterými peníze z ostatních vlastníků bytů mámil, ale nikoho jiného nepustil, ač měl správně listiny podepisovat i místopředseda bytového družstva.
Oběma mužům hrozí nyní až osmiletý trest odnětí svobody a stíháni jsou na svobodě.

Část peněz by mohli podvedení majitelé bytů i dostat zpět. Policisté totiž alespoň zabavili oběma obviněným nemovitost v hodnotě 8,3 milionu korun.