Kliknutím zvětšíteDne 10. ledna se na webových stránkách Jablonce nad Nisou objevila informace, že město vyhlásilo kalamitní opatření. Později jsme se dozvěděli, že ze zasypaného Jablonce se vyvezlo přes 800 tun sněhu. Sníh odřízl od světa i Boží Dar. Sněžení a jeho následky se staly zprávami číslo jedna.
Proč? Možná proto, že rok 2018 byl tak suchý, a tak nás sněhové srážky na počátku toho letošního překvapily. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se rok 2018 v řadě teplotních průměrů pro území České republiky stal absolutně nejteplejším rokem. Byl také, stejně jako rok 2015, hodnocen jako rok suchý, a to jak z hlediska srážkových, tak i odtokových poměrů.
Dlouhodobý nedostatek srážek
„V jistých aspektech, jako jsou například výrazný nedostatek vody v krajině a také v půdě a též výrazné snížení hladin vodních toků, lze rok 2018 dokonce považovat z hlediska těchto projevů a dopadů za ještě významnější. A to i přesto, že srážkový deficit v roce 2015 byl nepatrně větší než v roce 2018. U sucha z roku 2018 je dobře patrný efekt dlouhodobé kumulace srážkového deficitu, který se projevuje v odlišném vývoji sucha ve srovnání s běžným jednoletým suchem,“ píše se v hodnoticím článku ČHMÚ.
Rok 2018 výrazně zhoršil situaci v zásobě povrchových i podpovrchových vod. Situace se rapidně zhoršuje postupně už od roku 2014 či dokonce 2011.
„Roky 2015 a 2018 uštědřily stavu našich vod největší ránu, ale také ostatní roky se podílely na velkém deficitu srážek. Takže nejde jen o jeden rok, ale o celé nepříznivé období,“ říká klimatolog Pavel Zahradníček, člen týmu CzechGlobe, který se zabývá klimatickými změnami a jejich dopadem na životní prostředí. A nadějné sněžení z počátku roku ani pozdější počasí zásobu povrchových, natož podpovrchových vod nijak nevylepšilo.
Je to plíživý jev
Co je to vlastně sucho? Webové stránky Intersucho.cz ho popisují následně: „Sucho je často označováno jako ,plíživý jev‘, jeho vliv se liší od regionu k regionu, a proto je těžké ho definovat. To, co může být považováno za sucho v oblastech tropických deštných lesů (kupříkladu na Bali šest dní bez deště), nemůže být považováno za sucho v pouštních oblastech (například v Libyi, kde roční srážky čítají méně než 180 mm).“
„V nejobecnějším slova smyslu dochází k suchu při nedostatku srážek v delším časovém období (v České republice v řádu týdnů až měsíců) a vede k nedostatku vody pro nějakou aktivitu, skupinu lidí nebo životní prostředí. Jeho dopady jsou výsledkem vzájemné souhry přírodního jevu (méně srážek, než se očekávalo) a poptávky lidí po dodávce vody.“ pokračuje portál.
„Lidská činnost tak může zhoršit dopady sucha. V České republice působí sucho problémy zejména v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Obvykle dělíme sucho do čtyř typů, a to podle dominujících projevů: Meteorologické — záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období; Zemědělské — půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny; Hydrologické — významné snížení hladin vodních toků; Socioekonomické — dopady sucha na kvalitu života,“ končí autoři stránek svou definici.
Tropy roku 2018
Od 14. července byla každý den zaznamenána na některé stanici ČHMÚ maximální teplota 30 stupňů Celsia a vyšší (tropický den), a tak tato horká vlna trvala již 18 dní, když bylo změřeno nejvyšší denní maximum teploty 37,3 stupňů v Tuhani (okres Mělník) v poslední červencový den. Horká vlna z července trvala až do 10. srpna, ale nejvyšší maximální denní teplota 38,0 stupňů byla naměřena v Husinci, Řeži (okres Praha-východ) hned 1. srpna.
Nejdelší horká vlna v jedné lokalitě (maximální denní teplota byla minimálně o 5 stupňů vyšší než dlouhodobý průměr maximální teploty v daný den) byla zaznamenána v Semčicích (okres Mladá Boleslav) od 21. července do 9. srpna. Průměr maximální teploty 32,8 stupňů v Semčicích za celé období je o 7,8 stupňů vyšší, než je dlouhodobý průměr maximální teploty za stejné období.
V srpnu se vyskytlo 24 tropických dní, nejvíce (20 dní) ve Strážnici (okres Hodonín). Poslední tropickou nocí s minimální teplotou 23,2 stupňů byla v tomto roce noc z 23. na 24. srpna v Mořkově (okres Nový Jičín).
Ve všech měsících roku 2018, s výjimkou ledna, byly průměrné měsíční průtoky pod dlouhodobým průměrem a v naprosté většině profilů nedosahovaly ani 50 procent těchto průměrů. Celkově nejmenší průtoky byly zaznamenány v povodí Dyje. Celkově nejmenší průtoky vykazovala většina sledovaných toků v průběhu července a srpna. Zejména v srpnu průměrné průtoky u většiny sledovaných profilů nedosahovaly ani třetinových hodnot průměrných průtoků pro tento měsíc.
Zdroj: Ročenka ČHMÚ
Měli bychom se přizpůsobit
Možná jste také zaznamenali trend extrémně rychlých přechodů počasí od horka k zimě a naopak bez klasického jara a podzimu. „Intenzifikace procesů v atmosféře je jedním z očekávaných projevů oteplování atmosféry. Ta je však tak složitým a chaotickým systémem, že jednoznačné predikce budoucího stavu jsou velmi obtížné. Nicméně pokud se s tímto jevem setkáváme už dnes, tedy v posledních letech, není důvod se domnívat, že by se neměl vyskytovat i v budoucnosti,“ říká k tomu Jan Daňhelka, ředitel úseku hydrologie ČHMÚ.
Doplňuje ho meteorolog z ČHMÚ Jan Šrámek: „V počasí musíme čekat v příštích desetiletích více extrémů. Deštivá období budou střídána suchými periodami. Mnohem častěji budou padat teplotní rekordy v maximálních teplotách, ubývat bude rekordů v teplotách minimálních. Tento trend je na našich stanicích s dlouhou řadou měření vidět už dnes, kdy několikrát do roka přepisujeme rekordy v denních maximálních teplotách, ale jen jednou za pár let padne rekord v teplotách minimálních.“
Nabízí se otázka, co můžeme udělat pro to, aby se klima v České republice vrátilo do normálu. Odpověď asi nepotěší netrpělivé jedince. Hned tak to nepůjde, pokud ovšem vůbec. „Změna klimatu anebo obecně klima se neřídí hranicemi států a je to proces globální. My ovlivňujeme široké okolí a stejně tak na nás působí vnější vlivy. Naším cílem by měla být spíše adaptace na změnu klimatu, kterou do roku 2050 již neovlivníme,“ vysvětluje klimatolog Pavel Zahradníček
„Musíme tedy začít lépe hospodařit s vodou, změnit styl měst, přemýšlet nad změnou zemědělské struktury a plodin a tak dále. Máme šanci ovlivnit, jak se bude vyvíjet klima po roce 2050, a zde musíme začít žít více v souladu s přírodou. Tedy vypouštět méně skleníkových plynů do ovzduší a dělat opatření a změny, které přirozenou strukturu krajiny nedevastují. Určitě je i velkou příležitostí posunout se dále díky vývoji nových hi-tech technologií, které jsou k přírodě již šetrnější,“ uzavírá.
Jak šetřit vodou
Úspora vody v domácnosti může začít relativní drobností: pákové baterie ušetří až 30 procent vody ve srovnání s klasickým kohoutkem. Kapající vodovodní baterie, kohoutky i netěsné rezervoáry byste měli odstavit a opravit. Pokud se začnete místo koupání sprchovat, ušetříte klidně i polovinu vody (60—80 litrů sprcha oproti 150—200 litrů plná koupel).
Zkuste také namontovat redukci průtoku. Při čištění zubů používejte sklenici vody místo vody tekoucí - podle serveru Nazeleno.cz tak ušetříte až sedm litrů vody. Pánové se mohou také holit při plném umyvadle místo u puštěného kohoutku. A pokud zastavíte vodu i během mytí vlasů, úspora bude ještě vyšší.
Za zalévání rostlin v bytě můžete ušetřit, pokud necháte vodu pro pokojové rostliny prostě odstát, místo abyste čekali, až začne z kohoutku téct v pokojové teplotě. Řádově vyšších úspor však dosáhnete v rodinných domech se zahradou, pokud si pořídíte inteligentní systém svodu a zadržení srážkové vody. I obyčejný sud či nádrž znamenají nejen úsporu vody, ale i lepší péči o rostliny, jelikož měkká dešťová voda jim svědčí nejlépe.
8
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
