Pane docente, pod zhruba čtvrtinou zemědělské půdy se nachází odvodňovací systémy, lidově označované jako meliorace. K čemu je taková věc dobrá?
Jedná se o technický způsob odvodnění. Účelem těchto opatření bylo sjednotit vlastnosti půdy a bránit jejímu přemokření. Podle současných názorů jsou tyto odvodňovací systémy v zemědělství pořád důležité. I přesto, že jsou některé staré desítky let, převážná většina z nich stále funguje dobře. Byť samozřejmě vyžadují správnou údržbu. Dnes se však přehodnocuje jejich role, snažíme se je modernizovat a doplňovat. Když tento systém upravíme, bude možné odvodňování regulovat. Na jaře by se nám hodilo odtok snížit a vodu naopak zadržovat. Nevyužitou vodu je také možné nashromáždit a pak ji využít pro jiný účel. Nejméně šťastné je však odvádět vodu hned do odtoku.

Vyplatí se tyto systémy modernizovat?
Pokud odvodňovací systém upravíme, tak můžeme zásadně snížit potřebu závlahy. V mnoha případech je totiž z pole odvedena voda, která pak při pěstování plodin chybí. Regulací odtoku lze uspořit až 70 % závlahové vody, kterou bychom na takové pole jinak dodávali například postřikem. Stát sice zadarmo poskytuje pro závlahu plodin vodu z řek, ale je třeba ji vůbec odčerpávat, když by stačilo neodvádět ji předtím z půdy? Navíc se tyto zdroje vody pro závlahu zmenšují.

I v současných suchých letech má tedy cenu odvodňovací systémy zachovat?
Ano, i přesto je pořád existence těchto systémů ve většině případů opodstatněná. Právě proto, že klimatická změna se neprojevuje jen oteplením, ale hlavně extrémními výkyvy počasí. Pozorujeme jak silná sucha, tak intenzivní přívalové srážky. Extrémní srážky jsou velmi těžko využitelné. Avšak nasycená přemokřená půda se nedokáže vypořádat ani s obyčejným deštěm. Voda, která na zamokřený pozemek spadne, nemá šanci se vsáknout a odteče po povrchu. Půda s odvodňovacím systémem ovšem tyto srážky přijímá lépe. Což je pro následující suchá období zásadní.

Co když ale voda zadržená v půdě stačit nebude?
Pro zavlažování polí by bylo možné používat odpadní vodu. Jejím využitím by totiž neubývalo vody v krajině. Aktuálním problémem jsou však zákonné limity, které umožňují závlahu jen čistou vodou. Odpadní voda z obcí nebo z nějakých provozů, ač částečně vyčištěná, nevyhovuje limitům na obsah některých znečišťujících látek, zbytků léčiv a mikroplastů. Je to paradox, neboť zákony nám umožňují zcela nevyčištěnou odpadní vodu vypouštět do vodního toku. Kdybychom ji ale využili k závlaze například jen technických plodin, které nejsou určeny k jídlu, tak půjde o přečin proti zákonu. My bychom tak ale šetřili zdroje vody jinak používané pro závlahy. Probíhají jednání s ministerstvy, jak nastavit podmínky, aby rizika, která s tím souvisejí, nebyla tak velká. Další výhodou odpadních vod je také jejich hnojivý efekt, mají v sobě totiž trochu dusíku a fosforu.

A myslíte si, že se legislativa může rychle změnit?
Nechci to přivolávat, ale když bude situace kritická, tak se změny mohou dít poměrně rychle. Po obdobích extrémního sucha v letech 2015 a 2016 se hned začalo věcně jednat v parlamentu a na ministerstvech o modernizacích staveb zemědělského odvodnění. Diskuse se rozhýbala velmi rychle, ale posléze se dalo přednost jiným tématům. Co se týče obsahu škodlivin v čištěných odpadních vodách – schopnosti půdy dočišťovat vodu jsou známé. Sice se touto vodou nyní nemohou zavlažovat ani průmyslové plodiny, ale určitě k tomu dospějeme. Protože přírodní zdroje vody nám ubývají, ale odpadní voda je jednoznačně stabilní zdroj.

Musí se vlastník o odvodňovací systém na svém pozemku starat?
Povinnosti jsou dány vodním zákonem, případně je lze převést na uživatele pozemku pachtovní smlouvou. Vlastník pozemku by se obecně měl starat o to, co se mu na pozemku děje. Současné postupy intenzivního zemědělství vyčerpávají půdu a už to je znehodnocení, které by si měl vlastník ohlídat. Pokud se navíc jedná o pozemek odvodněný, tak by měl o to více zbystřit. Zabýval jsem se případy v Pardubickém kraji, kde zemědělec vrátil vlastníkovi místo polí mokřady. Naštěstí jsou dnes dostupné dotační programy pro modernizaci a úpravy odvodňovacích systémů – vypsány jsou Ministerstvem životního prostředí pro neprodukční plochy. Ministerstvo zemědělství programy připravuje. Mohou to však zkomplikovat složitější vlastnické vztahy v případě plošně rozsáhlých odvodňovacích systémů. I v tomto ohledu bychom se měli dočkat nějaké legislativní úpravy.

Zdroj: se svolením Z. Kulhavý

Zdroj: se svolením Z. Kulhavý