Pro diabetické pacienty může být sezonní turistika o něco komplikovanější, protože musí myslet na víc věcí naráz a zároveň se připravit na možné komplikace. Pravidlo „kdo je připraven, není zaskočen“ si zkrátka ani v létě nevybírá dovolenou.

„O něco těžší situaci mají diabetici prvního typu a ti, kteří si denně aplikují inzulin. Tento lék je totiž velmi citlivý na jakékoliv změny teplot,“ říká lékař Gabriel Pallay - šéf odborného rozvoje lékáren Dr.Max. „Neměl by zmrznout a také by neměl být vystaven příliš vysokým teplotám. Při nesprávném uchovávání totiž jeho účinnost výrazně klesá,“ vysvětluje.

Co to v praxi znamená? Pokud diabetik cestuje letadlem, měl by mít veškeré inzuliny při sobě, v příručním zavazadle. Nákladový prostor letadla totiž nemusí být vyhřívaný a teploty v něm klesají i pod bod mrazu. Navíc tak odpadne riziko nedostatku léků v případě, že se zavazadlo zpozdí nebo v horším případě ztratí. V autě během léta zase hrozí opačný extrém - příliš vysoké teploty.

V případě cest vozidlem na delší vzdálenosti je vhodné uložit inzuliny raději do cestovní ledničky či do speciálního chladicího pouzdra na inzulin. Na vhodnou skladovací inzulinů se musí myslet i v místě ubytování: ideální je klimatizovaný pokoj, nebo uchování přímo v ledničce při teplotě 2 až 8 °C. Na tyto požadavky ohledně vybavení pokoje by měl člověk myslet už v okamžiku, kdy svou dovolenou teprve plánuje. A pozor, dnes už je v řadě ubytovacích zařízení chod elektronických zařízení včetně klimatizace podmíněný vsunutím hotelové karty. V takovém případě je nezbytné požádat na recepci o druhou kartu, která bude zasunutá stabilně.

A co další léky?

V případě, že člověk užívá léky ve formě tablet, měl by mít po ruce vždy dostatečné množství tekutin na zapití – raději více než méně, třeba pro případ zpožděného letu. I pro tyto léky ale platí, že by se měly uchovávat při pokojové teplotě, tj. do 25 °C, opět tedy pozor na možnou abnormální teplotu v autě na slunci. Kromě pravidelně užívaných léků by cestovní lékárnička měla obsahovat další léky určené na případné zdravotní obtíže či možné komplikace. Tady záleží především na tom, kam se člověk chystá a co mu v dané lokalitě hrozí. Neměly by v ní chybět léky na průjem a další zažívací obtíže, léky proti bolesti, dále přípravky na rýmu, kašel či bolest v krku, oční kapky, dezinfekce na kůži, náplasti a hojivý krém.

Mnoho lokalit, včetně našich zeměpisných šířek, vyžaduje také silný a spolehlivý repelent. I drobný štípanec se u diabetika kvůli pomalejšímu hojení může rozvinout v dlouho se nehojící ranku. Samozřejmou součástí cestovní lékárničky by měl být také opalovací přípravek v dostatečném množství (při plánovaném pobytu na slunci je vhodné počítat alespoň s objemem 50 ml na den) a s dostatečnou ochranou proti UV záření (hodnota SPF by měla zohlednit účel používání, zeměpisnou lokalitu i fototyp). Kůži je po opalování vhodné ošetřit zvláčňujícím tělovým mlékem a přípravky po opalování.

Nastavte si denní režim

Obzvlášť během dalekých cest, kdy dovolenkáře kromě náročného přesunu čeká i změna časového pásma, je vhodné udržovat režim. Pod tímto slovem se skrývá pravidelná strava, spánek a užívání léků, případně aplikace inzulinu. Na možné úpravě dávkování léků by se při velkém časovém posunu měl diabetik
 předem domluvit se svým lékařem. Dávkování inzulinu je třeba upravit taky v případě, že ho čeká náročná fyzická aktivita, jako jsou třeba horská turistika nebo sport. Předejde tak možným komplikacím, třeba hypoglykemii či hyperglykemii. Při vyšších okolních teplotách roste riziko dehydratace, dostatečný příjem tekutin by měl mít člověk na paměti i tehdy, je li úplně zdravý. Pít se má  i když se ještě nedostavil pocit žízně. Nedostatečný příjem tekutin je totiž jednou z možných příčin hyperglykemie. Nejlepším nápojem je čistá voda, případně minerálka a neslazený čaj.

Závěrem snad jen připomínka pro ty diabetiky, kteří cestují sami: mějte v peněžence viditelně umístěn upozornění, že se léčíte s diabetem. Vhodné je mít s sebou také základní informace o léčbě. Samozřejmostí by mělo být také uzavřené cestovní pojištění.

Ilustrační fotoNOHY V POPŘEDÍ POZORNOSTI
Zvláštní péči si chodidla zaslouží po celý rok. Pokud jsou paty suché a hrubé, je vhodné promazávat je krémem s ureou, který zvláční suchou kůži a snižuje její nadměrné rohovatění. Předejde se tak vzniku bolestivých prasklin. Obzvláštní opatrnost je na místě při pohybu v otevřené obuvi – i maličký kamínek, který se do sandálů snadno dostane, dokáže chodidlo nepříjemně poranit. I přes všechna módní doporučení není bezpečné chodit v sandálech naboso.

HEDVIKA ČERNÁ