Vláda rozhodla o zvýšení životního minima. Od ledna se zvedne ze 4620 na 4860

Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Minimum, které se využívá pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor, vláda upravovala kvůli inflaci letos dvakrát. Poprvé ho zvedla od dubna o deset procent a podruhé od července o téměř devět procent. Po lednové změně bude podle ministerstva práce příští rok na dávky potřeba 948,3 milionu korun navíc.

Po zvýšení minima například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

O 200 korun více. Přídavky na dítě se od nového roku zvýší, schválil senát

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí 4620 korun. Podle nařízení se zvýší o 240 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje teď 4250 korun, u druhé a další pak 3840 korun. U dětí do šesti let je to 2360 korun, od šesti do 15 let 2900 korun a od 15 do 26 let 3320 korun. V domácnosti podle nařízení na prvního dospělého připadne od ledna 4470 korun, na druhého 4040 korun, na dítě do šesti let 2480 korun, od šesti do 15 let 3050 korun a od 15 do 26 let 3490 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2980 na 3130 korun.

Zohledňuje vyšší ceny za nájmy i energie

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen bez zdražení bydlení, energií, vody a paliv od posledního přidání. Při červencové úpravě se započítávalo období do konce března. Nyní tedy ministerstvo práce ve svém návrhu zohlednilo vývoj od dubna do konce září. Ceny se zvedly za tu dobu o 5,2 procenta.

Podle podkladů k nařízení po zvýšení minima bude na dávky příští rok potřeba asi 948,3 milionu korun navíc. Do příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dalších dávek v hmotné nouzi by z toho mělo putovat 297,8 milionu, do přídavků na dítě a porodného 229,1 milionu, do příspěvků pro pěstouny 91,4 milionu a do humanitárních dávek pro válečné uprchlíky v tísni 330 milionů korun. Peníze by měl mít resort práce ve svém rozpočtu.

Navrhované a nynější částky životního a existenčního minima v korunách:

^{Zdroj: návrh nařízení o zvýšení životního minima, ministerstvo práce}

Maximální stanovená cena za pobyt dítěte do tří let v dětské skupině, na jehož místo přispívá stát, se od ledna zvedne z nynějších 4000 korun měsíčně na 4720 korun. Nové nařízení se zvýšením cenového limitu schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marina Jurečka (KDU-ČSL). Zvýšená částka má pokrýt náklady při zdražování. Odbory s růstem úhrady nesouhlasily.

„Upravili jsme výši příspěvku rodičů dětí, které jsou v dětské skupině. Reagujeme logicky na inflační vývoj, takže došlo k určitému zvýšení,“ uvedl Jurečka.

Dětské skupiny se starají o děti od půl roku do začátku školní docházky. Podle registru ministerstva práce funguje nyní v Česku 1449 těchto zařízení. Je v nich celkem 19.461 míst. Stát skupinám za určitých podmínek přispívá. Podporu poskytuje na místo, které obsadí aspoň na tři hodiny denně dítě rodičů, kteří pracují, studují, podnikají či si zaměstnání hledají. U dětí do tří let je pak stanovená nejvyšší možná cena, kterou mohou rodiny ke státnímu příspěvku hradit.

Dřívější odchod do důchodu? Nárok zřejmě budou záchranáři i podnikoví hasiči

Cenový strop upravuje novela o dětských skupinách, která platí od loňského října. Nejvyšší možná úhrada za měsíc teď dosahuje 4000 korun. Zákon počítá s valorizací. Podle normy vláda stanoví cenu vždy na daný rok od ledna, pokud se od poslední úpravy do konce září zdražilo nejméně o pět procent. Od loňského října do konce letošního září spotřebitelské ceny podle statistického úřadu vzrostly o 18 procent. O tolik se má zvýšit i maximální částka, kterou mohou rodiče ke státnímu příspěvku platit. Od ledna tak bude činit 4720 korun měsíčně.

Ministerstvo v podkladech k navrhovanému nařízení uvedlo, že zvýšení úhrady může mít na rodinné rozpočty sice nepříznivý dopad, ale bez zvýšení úhrady by některá zařízení kvůli růstu nákladů nemohla dál fungovat. „Což by mělo ještě větší sociální dopady pro rodiče, kteří by bez zajištění služby nemohli dále vykonávat výdělečnou činnost,“" uvedlo ministerstvo.

Příliš velké navýšení? 

S úpravou cenového limitu nesouhlasí Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle odborářů je navýšení příliš velké.

Podle stanoviska Evropské komise musí služba fungovat jako nezisková a úhrada od rodičů nesmí být vyšší než státní příspěvek. Platba také nesmí překročit třetinu minimální mzdy, letos tedy 5400 korun. Pro příští rok navrhuje ministerstvo práce zvednout nejnižší výdělek ze 16 200 na 17 300 korun. Platba od rodičů by tak nesměla přesáhnout 5767 korun.

Dětských skupin v poslední době přibývá, a to hlavně díky evropských dotacím. Jen z Národního plánu obnovy může do budování a rozšíření skupin a jeslí putovat celkem sedm miliard korun. Sumu je nutné využít nejpozději do konce roku 2025. Ministerstvo práce uvedlo, že díky těmto investicím by se mohl počet zařízení zvednout o 40 procent. V Česku je nedostatek školek. Chybějí zvlášť ve větších městech. Má to dopad na zaměstnávání rodičů. ČR patří k zemím s nízkým podílem pracujících matek s malými dětmi.