Kellner rozšířil černý seznam. Letecké havárie nepřežili politici i sportovci

Smrt si nevybírá. Prezidenti, ministři, miliardáři, majitelé sportovních klubů, zakladatelé průmyslových či finančních impérií, vlivné osobnosti politického, hospodářského i společenského života, lidé držící reálnou i zprostředkovanou moc - ti všichni představují v konfrontaci s leteckou katastrofou jen stejně křehkou a zranitelnou tělesnou schránku jako kdokoli jiný. A přestože historie letectví je dosud poměrně krátká a nepřesahuje o mnoho jedno století, existuje bohužel již bezpočet případů, které to dokládají.

Svědčí o tom i dějiny samostatného československého státu, který vznikl v roce 1918 a ani ne rok poté už ovlivnila jeho existenci letecká tragédie, dodnes vnímaná rozporuplně.

Milan Rastislav Štefánik

Psal se květen 1919 a z diplomatické mise v Itálii se vracel do republiky tehdejší ministr vojenství Milan Rastislav Štefánik. Pro návrat zvolil letadlo, konkrétně moderní třímotorový bombardovací dvouplošník Caproni Ca.33. Trval na něm, přestože mu to vymlouvali - stroj představoval těžké a velké letadlo, v němž při zkušebních letech zahynuli už tři piloti. Štefánik si ho ale nechtěl dát vymluvit.

Jako bývalý válečný pilot chtěl i sám pilotovat, tuto prosbu mu už ale kvůli jeho zdravotnímu stavu zamítli. Do pilotních sedaček tak usedli italští vojenští piloti Giotto Mancinelli-Scotti a Umberto Merlini, které doplnil mechanik Gabriele Aggiusti. Čtvrtým členem posádky byl sám Štefánik, jenž zaujal místo předního střelce. Podle pozdější lékařské zprávy ale měl po nehodě typicky zhmožděná varlata od nárazu na knipl, takže je pravděpodobné, že si po vzletu vyměnil s jedním z pilotů místo.

Po smrti Kellnera povede PPF Bartoníček. Pád vrtulníku mohla způsobit turbulence

K neštěstí došlo 4. května 1919 u bratislavského letiště. Asi čtyři kilometry od letiště se letoun ve výšce zhruba 70 metrů náhle sklopil svým nosem dolů a vzápětí dopadl tvrdě na zem, kde se ještě překlopil na záda. Všichni čtyři muži zahynuli.

Vyšetřování označilo za pravděpodobnou příčinu nehody zapletení rádiové antény do ovládacího lanka ocasu. Dodnes ale žijí i konspirační teorie, podle nichž se Štefánika snažili odstranit vrcholní českoslovenští představitelé.

Tomáš Baťa

Určitá neústupnost osobnosti, která o letu rozhodovala, stála zřejmě také za tragédií zlínského obuvníka a průmyslníka Tomáše Bati. Ten zahynul 12. července 1932 spolu se svým pilotem Jindřichem Broučkem při letu do Švýcarska, kde se chtěl zúčastnit otevření pobočky svých závodů.

Let se uskutečnil i přesto, že nad letištěm v Otrokovicích, odkud Baťův soukromý letoun Junkers F 13 startoval, ležela silná mlha. Zhruba sedm minut po startu se letoun zřítil z výšky kolem 20 až 30 metrů přímo do areálu otrokovické továrny firmy Baťa v městské části Bahňák.

Petr Kellner byl muž na vrcholu. Pravidla diktoval sám, politiky nepotřeboval

Traduje se, že na odletu Baťa trval i přes nepříznivé meteorologické podmínky, protože ho v Curychu čekali. Start byl původně o hodinu odložen, nakonec ale oba muži kvůli Baťovu naléhání vzlétli. Let však trval jen krátce. Mlha totiž houstla, a tak se Brouček pravděpodobně rozhodl pro návrat. Při otočce letoun ztratil výšku a zapíchl se ve 150kilometrové rychlosti do země.

Ministerská komise, která nehodu vyšetřovala, označila za příčinu ztrátu prostorové orientace pilota v husté mlze. Podle svědků, kteří se dostali k letadlu jako první, prý Brouček stále ještě svíral knipl, protože se zřejmě do poslední chvíle snažil nehodě zabránit.

Viera Husáková

Let vrtulníkem se stal osudný také Vieře Husákové, druhé manželce československého prezidenta Gustáva Husáka. Ta si ve čtvrtek 20. října 1977 naštípla v lázních Bardejov při běžném zakopnutí ramenní kost a hlavní chirurg bratislavského Státního sanatoria profesor Pavol Novák rozhodl o jejím převozu do Bratislavy.

K přepravě byl určen vrtulník leteckého oddílu Federálního ministerstva vnitra Mi-8, který odstartoval s Husákovou, Novákem a třemi členy posádky v 17:13.

Během letu se však výrazně zhoršilo počasí na bratislavském letišti, kde se začala tvořit mlha. Dispečink proto doporučil posádce vrtulníku přistát v Piešťanech, kapitán stroje to však odmítl a ve vzdálenosti zhruba devět kilometrů od cíle požádal o plné rozsvícení naváděcích světel v Bratislavě.

Smrt miliardáře zanechává v nejistotě jeho impérium, píší o Kellnerovi ve světě

První pokus o přistání kolem 19:30 se nezdařil, pilota světla zřejmě oslnila. Požádal o jejich ztlumení a zkusil přistát podruhé, při tomto pokusu však vrtulník v 19:35 pár metrů od okraje dráhy havaroval. Husáková i personál vrtulníku byli nalezeni už mrtví, profesora Nováka vyprostili z kabiny v bezvědomí, ale i on zemřel během několika hodin.

Podle závěrečné zprávy z 15. listopadu 1977 byl pilot během přistání v mlze oslněn světly a po jejich ztlumení začal s vrtulníkem prudce klesat k ranveji. Poté, co se v malé výšce dostal nad posekané kukuřičné pole, se ve vzduchu zvířil prach, pilot ztratil prostorovou orientaci a nakonec zavadil předním podvozkovým kolem i okrajem listů rotoru o zem.

Smolensk

Hodně kontroverzí dodnes vzbuzuje i katastrofa polského letounu Tu-154, k níž došlo dne 10. dubna 2010 nedaleko Smolenska. Letoun přepravoval vysoké polské vojenské a politické představitele, kteří letěli z Varšavy do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru.

Při neštěstí zemřelo všech 96 osob na palubě (89 cestujících a sedm členů posádky), mimo jiné prezident Lech Kaczyński s manželkou a nejvyšší velení polské armády. Piloti se pokoušeli přistát v husté mlze. Letoun sestoupil hluboko pod normální dráhu přiblížení, zasáhl stromy a narazil do země.

Místo, kde tragicky zemřel Petr Kellner: sníh, led, klid a prostor pro adrenalin

Rovněž v tomto případě se hodně mluvilo o ovlivňování jednání pilotů ze strany vysokých vojenských činitelů, kterým záleželo mimořádně na tom, aby polská delegace přistála. Piloti údajně stresovala případná negativní reakce prezidenta Lecha Kaczyńského na to, kdyby zvolili přistání na náhradním letišti v Moskvě nebo Minsku, a rozhodli se raději riskovat přiblížení v nevhodných podmínkách

Jaroslavl

Jako nejtemnější den v dějinách ledního hokeje byla před deseti lety označována letecká havárie letounu Jak-42 u ruské Jaroslavli, k níž došlo 7. září 2011. Letoun, na jehož palubě se nacházel hokejový tým Lokomotivu Jaroslavl, se zřítil na své cestě do běloruského Minsku, kde měl druhý den odstartovat novou sezonu KHL. Na palubě letadla byli i tři čeští hokejisté Josef Vašíček, Jan Marek, Karel Rachůnek, Slovák Pavol Demitra a Němec Robert Dietrich. Havárii nikdo z nich nepřežil.

Letadlo havarovalo za slunného dne těsně před čtvrtou hodinou odpoledne místního času v těsné blízkosti letiště Tunošna. Třímotorovému letounu se nepodařilo včas vzlétnout z dráhy a po startu z travnatého předpolí ranveje již nenabral dostatečnou výšku. Krátce se vznesl do vzduchu a po následné kolizi s anténním systémem LLZ dopadl z výšky několika metrů zpět na zem. Po dopadu se rozlomil a začal hořet. Část trosek spadla do blízké řeky Volhy.

Impérium Petra Kellnera: ovládal banky, operátory či výrobce lokomotiv

Z osmi členů posádky a třiceti sedmi pasažérů bezprostředně přežily jen dvě osoby, z nichž jednou byl pozemní mechanik Alexandr B. Sizov, a druhou pak ruský útočník Alexandr Galimov, který utrpěl popáleniny na 90 procentech povrchu těla (ten však následkům zranění nakonec přece jen podlehl).

Olivier Dassault

Smrt Petra Kellnera přišla také bohužel jen tři týdny po tragické smrti dalšího světového boháče, francouzského miliardáře a poslance Oliviera Dassaulta. Také on přišel o život při havárii vrtulníku.

Ten se zřítil v neděli 7. března 2021 poblíž letoviska Deauville v Normandii na severozápadě Francie, kde měl miliardář své soukromé rekreační sídlo. Při nehodě zahynul kromě něj i pilot vrtulníku, jehož služeb Dassault využil i přesto, že byl sám mnohaletým zkušeným pilotem.

Podle deníku Independent zavadila jednomotorová helikoptéra Eurocopter AS 350 krátce po vzletu o strom.

Dassault byl majitelem rodinného impéria, kam patří mimo jiné francouzský celostátní deník Le Figaro, rozlehlé vinice či softwarová společnost Dassault Systemes. Podle žebříčku časopisu Forbes se loni zařadil na 361. příčku mezi největší boháče světa, spolu se svými dvěma bratry a sestrou. Jmění každého sourozence magazín odhadl přibližně na pět miliard eur (asi 132 miliard korun).