Ohniska nákazy koromaviru covid-19 jsou v současnosti v Česku spíše lokální. Nemoc je tak v zemi na ústupu. Minimálně pro tuto chvíli. Zaznělo to včera na konferenci Co víme a nevíme o covid-19, kterou pořádala Univerzita Karlova ve spolupráci s Deníkem.

ON-LINE ke koronaviru ZDE

„Z rizika plošného šíření jsme se dostali do stadia lokálního výskytu,“ konstatoval Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Předpokládá, že denní počet nově nakažených by měl klesat.

Pozitivní podle něj je i to, že se mezi nemocnými snižuje i počet lidí starších 65 let s řadou dalších chorob.

Chytrá karanténa

„Naprostá většina případů jsou nyní lokální nákazy,“ konstatoval také náměstek ministra zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula. V naprosté většině se nyní případy ohnisek týkají podniků nebo příbuzných.

Vyhráno ovšem ani zdaleka není. Potíže mohou nastat na podzim, kdy se k nákaze přidruží i chřipka. Problémy pak mohou nastat i v místech lokálních nákaz. A to ne tehdy, když se jednorázově nakazí třeba třicet lidí ve sprše, protože to lze snadno odhalit.

Potíž je, když se v nějakém zařízení či firmě objevuje každý den nenápadně několik případů. Dalšímu šíření tak může zabránit takzvaná chytrá karanténa. Tedy mimo jiné sledování, s kým přišli nakažení lidé do styku.

Stovka týmů

Podle vakcinologa Romana Chlíbka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany by se ale ani v současnosti neměla nemoc covid-19 podceňovat. „Často tu zaznívá, že to je jen chřipka. Ale já jako epidemiolog mám proti tomu námitky,“ řekl. „U covid-19 vidíme dramatickou rychlost, když se podíváme na skončenou chřipkovou epidemii a porovnáme její úmrtí s covidem. Na chřipku jich bylo 50, na covid tři stovky,“ dodal.

Podle virologa Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je nový typ koronaviru velmi dobře adaptován na lidskou populaci. Jeho součástí je i reparační systém, díky němuž se sám opravuje. „Abychom ho dostali pryč, asi musíme vytvořit vakcínu nebo antivirové látky,“ řekl.

V současnosti je jich ve stadiu „rozpracování“ hned 120 a dělá na nich sto týmů z celého světa. Žádná z nich ovšem zatím není v závěrečné fázi testování. Podle Chlíbka je navíc otázka, kdy bude ta nejnadějnější zaregistrována a kdy bude dostupná v Česku. „Určitě to není otázka několika měsíců,“ řekl Chlíbek. Nejdříve to podle něj bude na konci tohoto, ale spíše až v příštím roce.

Podle Michala Holuba z 1. lékařské fakulty UK pak je problémem, že zvláště pro ty těžší případy není k dispozici žádný účinný lék, o němž by se jistě dalo říci, že funguje.