Podle průzkumu Sdružení českých spotřebitelů by tento institut využilo 81 procent oslovených lidí. Významné úspory by to podle 84 procent respondentů přineslo zákazníkům, soudům i firmám. Zdánlivě jasnou věc však vůbec není jednoduché přenést do znění, jež by bylo přijatelné pro zástupce obou táborů.

Nemocnice Nový Jičín. Ilustrační foto.
Mladá žena ochrnula, viní z toho lékaře. Rozhodne soud

Ministerstvo spravedlnosti muselo na pokyn legislativní rady první verzi předlohy přepracovat. „Zákon by přispěl ke kultivaci trhu, racionálnějšímu rozhodování soudů a rovnějšímu postavení spotřebitelů, jsem proto jeho jednoznačným zastáncem,“ uvedl poslanec Patrik Nacher (za ANO). Podotkl, že tuto úpravu má 17 států EU.

Shodné rozsudky

Argumenty předkladatele jsou jasné: spotřebitelé budou mít v legislativním procesu větší zastání, justice ušetří a především se dočkáme bezrozporných verdiktů. Nacher připomněl, že v době svého angažmá proti bankovním poplatkům evidoval případy, kdy v téže věci rozhodly soudy zcela opačně. To by hromadná žaloba vylučovala. Poškozené zákazníky by měly zastupovat neziskové organizace, které se v případě aktivního přihlašovacího principu (opt-in) prokážou podpisy deseti poškozených, u pasivního odhlašovacího (opt-out) jedním stem.

Zástupce České bankovní asociace Filip Hanzlík varoval před opt-outem, který by se ovšem mohl týkat jen bagatelních částek. „Můžeme se dočkat nátlakových a účelových žalob, které budou mít za cíl co nejvyšší mimosoudní vyrovnání nebo získání informací o žalovaném v rámci zpřístupnění důkazních prostředků,“ uvedl na včerejším semináři k tomuto tématu.

Soud, rozsudek, kladívko - ilustrační foto.
Stát musí zaplatit tři miliony rozhodci z kauzy Diag Human, nařídil soud

Advokát Michal Sylla poukázal na to, že hromadné žaloby soudní projednávání neurychlí. „Dnes je průměrná délka tohoto typu řízení u okresních soudů 276 dní, ministerstvo počítá s tím, že po přijetí zákona se zvýší 1,4krát,“ řekl.

Finanční otazníky

Zatím také není zřejmé, jak by se žalující organizace vypořádaly se soudními náklady v případě prohry. Kdyby při vyhrály, patřila by jim odměna až do výše 25 %. Tu by ale jako neziskové organizace nesměly čerpat. Náhradu pro klienty, kteří by se o ni nepřihlásili, by navíc inkasoval stát. Jen z této letmé rekapitulace je zřejmé, že ve sněmovně bude kolem zákona o hromadných žalobách hodně živo.