Masakr v Trhové Kamenici: svět slavil mír, Češi ale dál umírali krutým způsobem

Obcí Trhová Kamenice, rozkládající se po obou březích řeky Chrudimky v Železných horách, projížděla navečer 8. května 1945 z Pardubic do Poličky velká kolona wehrmachtu a Waffen-SS, prchající před postupující Rudou armádou

Podobně jako na mnoha jiných místech v zemi i v Trhové Kamenici vypuklo v květnu 1945 povstání. Asi 30 německých vojáků pobývajících v tomto městysu bylo v sobotu 5. května za pomoci partyzánů z okolních lesů odzbrojeno a internováno v místní škole, kde je střežila partyzánská hlídka.

Krvavý květen 1945: smrt číhala všude. Běsnění nacistů v Česku dosáhlo vrcholu

Když se 8. května objevilo před obcí více než 100 německých vojenských vozidel, došli povstalci k chybnému závěru, že jde o trestnou výpravu v odvetě za předchozí akci, a rozhodli se Němcům postavit na odpor.

Přestřelka před obcí

Ani ne tři desítky povstalců s lehkými zbraněmi proto zaujaly bojové postavení po obou stranách silnice za vesnicí Rohozná, nacházející se asi dva kilometry severně od Trhové Kamenice. Obyvatelé se měli ukrýt.

Když se kolona dostala do blízkosti ukrytých bojovníků, vypukla prudká přestřelka, v níž ale čeští obránci neměli proti mnohonásobně silnějšímu nepříteli prakticky žádnou šanci. Čtyři Češi – tovární mistr Bedřich Mareš z Trhové Kamenice a tři muži z nedalekého Vranova – v boji padli.

Bitva o klíčový most do Prahy: Nacisté byli po vítězství jako utržení ze řetězu

Dalšímu krveprolití zabránil dočasně pražský fotograf Viktor Mráz, který byl v Trhové Kamenici ubytován a díky znalosti němčiny mohl s Němci vyjednávat. Mrázovo vystupování zabralo a obě strany se dohodly na klidném průjezdu kolony městysem.

Když ale německé vozy projížděly ulicemi, věci náhle nabraly katastrofální směr. „Jednotky uzavírající kolonu si všimly, že ve škole jsou umístěni zajatí Němci a zřejmě i několik příslušníků ROA (Ruské osvobozenecké armády, tedy vlasovců, pozn. red.), kterým se podařilo na sebe upozornit posunky přes okna. V této chvíli údajně někdo na německou kolonu vystřelil,“ popsal postupnou eskalaci děje v knize Krvavé finále spisovatel Jiří Padevět.

Masakr v obci

Kolona zastavila a nejdřív osvobodila zajatce. Ti jí udali faráře Oldřicha Kučeru, velitele hlídky, jehož si zajatí němečtí vojáci zapamatovali podle kolárku. Nastal tedy útok proti faře. Farní dveře si Němci otevřeli granátem a faráře přímo v budově na místě zavraždili.

Vzápětí se situace vymkla jakékoli kontrole. Němci pod záminkou hledání dalších povstalců a partyzánů začali pálit do oken i proti kostelní věži. Zběsilá palba se stala osudná mladé Marii Pilařové, která se vracela od příbuzných a byla zasažena ještě před vstupem do obce.

Německo kapitulovalo! Mylná zpráva rozpoutala v Přerově zmatky a krvavou odvetu

Následně na to vrazili Němci do domů a začali vyvlékat každého, kdo měl bláto na botách. Před dům číslo 6 na náměstí postavili čtyři rukojmí, které již dříve zajali poblíž obce Rohozná. Šlo o Jaroslava Kvapila, teprve sedmnáctiletého Jana Michka, Janka Trudiče a Antonína Nováka. Všechny čtyři zastřelili.

U blízkého vrchu, zvaného Třešňovka, zastřelili vojáci další tři muže, kteří se pokoušeli utéct přes louky a pole do lesů. Oběťmi této střelby se stali Antonín Alinč, Adolf Zábský a Emanuel Kacafírek.

Pražské povstání: metropoli bránili i lidé z Psár, v nacistech probudili zrůdy

Kolona nakonec odjela a vyděšení obyvatelé, kteří se rozutekli do lesů a okolních vsí, se v průběhu 9. května vraceli zpátky do svých domovů. Společný pohřeb obětí se konal 11. května, pohřeb faráře Oldřicha Kučery proběhl samostatně o den později.

Němečtí vojáci zodpovědní za tuto událost nebyli údajně nikdy stíháni. Po válce byla na památku obětí v obci odhalena pamětní deska na domě u náměstí. V budově fary byla umístěna pamětní deska připomínající smrt faráře Kučery.