S rolí maséra začínal na vojně u fotbalistů a ragbistů. Přesun k hokeji? "Šel jsem v Pardubicích na zimní stadion, kde hráli junioři. Ptal jsem se trenéra Bezdíčka, jestli bych pro ně mohl pracovat. Nešlo mi ani o peníze, chtěl jsem se k tomu zase dostat. Po roce a půl jsem dostal nabídku jít k pardubickému áčku. To byla sezona 1995/1996. Tehdy přišel do Pardubic jako trenér pan Holík, hokejová legenda. Byl jsem tam do roku 2001, kdy jsme se nedohodli na dalším pokračování," vzpomíná Michal Kábele.

Hokejové zápasy začal poznávat i na mezinárodní scéně, když pracoval u hokejových juniorů do 20 let. "Od roku 1999 jsem jezdil s dvacítkou. Vzpomněl si na mě pan Holík a zavolal mi. Hned první rok se nám povedlo získat titul, za rok pak další. Měl jsem pak rok pauzu, než se ozval pan Hadamczik, že mu vypadl masér. To se neodmítá, tak jsem jel. A hned se podařilo udělat bronz v Americe, což je poslední česká medaile z dvacítek. Byl jsem ještě ve Vancouveru s panem Rulíkem," vybavuje si Kábele.

S reprezentačním týmem prožil dva zlaté juniorské šampionáty v letech 2000 a 2001. "Na prvním šampionátu, jsem se ještě učil. Měl jsem výborného kolegu Libora Kuchyňu, který mi všechno ukázal. Jako velká osobnost tam byl trenér Holík. A hlavně se vytvořila parta hráčů, skvělý tým. Kluci plnili to, co se jim řeklo. My jsme si dělali svou práci, k tomu samozřejmě i nějaké srandičky. Vše nám vycházelo," říká pardubický masér, který v extralize ještě strávil několik ročníků v Mladé Boleslavi a Karlových Varech.

Po určité pauze, kdy se živil jako řidič, se do sportovního prostředí vrátil. Ale k fotbalu. "Vozil jsem obklady a dlažbu po celé republice, byl jsem spokojený, ale sport jsem stále sledoval. Kamarád Kamil Řezníček, který v klubu trénuje béčko, mi pak říkal, abych je šel jednou týdně namasírovat. Člověk se dostane do sportovního prostředí, kde je specifický humor a pořád se něco děje. Najednou jsem s nimi jel i na zápas a začalo mě to bavit," usmívá se Kábele.

Na příští sezonu se posunul k A-týmu, který postoupil do nejvyšší soutěže. "Sportovní ředitel Vít Zavřel mi řekl, že by o mě měl zájem v případě postupu, protože bývalý masér se rozhodl u týmu skončit a otevřel si soukromou praxi. Já jsem mu řekl, jak bych to chtěl dělat, protože jsem skoro třicet let u sportovních týmů působil. Vyšel mi vstříc, aby se to tady zase někam posunulo. Dohodli jsme se, postoupilo se a najednou jsem tady byl," dodal Kábele, současný masér prvoligového týmu FK Pardubice.