Kliknutím zvětšíteUšetřené peníze nechtěla nechat hnít na běžném bankovním účtu. Petra Š. z Hradecka proto loni na radu svého finančního poradce koupila za dvě stě tisíc korun státní protiinflační Dluhopisy Republiky, vydávané ministerstvem financí. „Odrazoval mě od spořicích produktů. Ukázalo se, že mě navedl správně,“ říká.
Roční výnos dluhopisů v létě spočítala na více než čtrnáct procent. Kdyby požádala o předčasné splacení, mohla si za získané peníze koupit třeba pěknou dovolenou. Při stále vysoké inflaci ale nechala investici dál zhodnocovat. „Příští rok mi hrozí ztráta části příjmu. Peníze se mi budou hodit na domácnost a pokrytí energií,“ vysvětluje Petra.
Podle údajů ministerstva financí podobně uvažují i další držitelé, žádostí o předčasné splacení těchto dluhopisů, tedy výběr peněz, nebylo mnoho. Státu se tak dost prodraží. Výnosy se odvíjejí od spotřebitelské inflace. „Kdo upisoval tyto dluhopisy loni na podzim, ten se letos dočká ročního výnosu 15,1 procenta,“ konstatoval ekonom Lukáš Kovanda.
Překvapivě nižší inflace
Běžné spořicí účty mohou ročně dosáhnout kolem šesti procent výnosu a jen nepatrně lépe jsou na tom aktuálně nejlépe úročené termínové vklady, což je ve srovnání výrazně méně. Výnosy protiinflačních dluhopisů jsou navíc osvobozeny od patnáctiprocentní daně. Nejlépe tak vzdorují infalci. Je ale třeba dodat, že je stát již nevydává.
Letošní inflace měla našlápnuto dokonce na pokoření dvacetiprocentní hranice. To se zatím nestalo a experti už to ani nepředpokládají. Česká národní banka letošní celoroční inflaci odhaduje ve své nejnovější prognóze na 15,8 procenta.
Analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s inflací 17,9 procenta. Česká národní banka pak se 17,4 procenta. jenže přišel úsporný tarif. A ten ji srazil na současných asi patnáct. „V říjnu díky zavedení vládních opatření statisticky poklesla cena elektřiny meziročně o 38 procent, zatímco nebýt těchto opatření její cena by naopak narostla o asi 35 procent,“ vysvětlil rozdíl Kovanda.
Stát tak srazil úrok zavedením energetického úsporného tarifu, navíc k říjnu odpustil lidem a firmám poplatek z podporované zdroje energie. Jak míní Kovanda, tím za pomoci statistického úřadu, jenž zvolil příhodnou metodiku, docílil optického snížení inflace, přestože dané inflační tlaky z ekonomiky nijak nevymizely.
Stabilní výnos? Zemědělské pozemky
Poklesu oproti odhadům se okamžitě chytily dezinformační weby. „Nečekaně nízká inflace vede k tomu, že řada Čechů prodělá peníze,“ napsal jeden z nich s odkazem právě na vlastníky protiinflačních dluhopisů, jež se mohou cítit oklamáni. Ministerstvo financí totiž určuje výnosy zpětně podle dat Českého statistického úřadu, a ne podle odhadů.
Každopádně nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů představovala jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací.
Loni byly státní spořící dluhopisy v protiinflační variantě velkým hitem. Před koncem roku si je zakoupily desetitisíce lidí. Při poslední emisi na přelomu roku za rekordních více než čtyřicet miliard korun.
A podobně výnosná alternativa s malým rizikem? Podle ekonomů není moc na výběr. Třeba investice do zemědělských pozemků vykazují stabilní, poměrně bezpečný výnos od deseti do patnácti procent ročně.
8
2
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
