Statistiky pro svaz poskytla obalová společnost EKO-KOM. „Lidé v roce 2021 vytřídili meziročně o 7,5 procenta odpadů více. K největšímu nárůstu došlo u tříděných kovů. Každý z nás jich vytřídil v průměru o 3,2 kilogramu více než v roce 2020,“ vypočítává mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková. Ze 766 tisíc tun využitelného odpadu tvořily přes polovinu obaly.

Elektromobil. Ilustrační foto
Test aut. Naftová Octavia byla šetrnější než některé elektromobily

Nejvíce třídí lidé ve středně velkých obcích od čtyř do deseti tisíc obyvatel. „V nich každý loni vytřídil v průměru téměř 90 kilogramů. Rezervy má třídění naopak v největších městech nad sto tisíc obyvatel, kde se výtěžnost na obyvatele loni pohybovala jen kolem 57 kilogramů,“ pokračuje Kocková.

Respekt ke zdrojům 

Na českém venkově se nakládá s odpady šetrněji historicky. Podle odborníků jich tam také vůbec méně vzniká, což potvrzují i garbologické výzkumy. „Vesnické komunity jsou nastavené k respektu ke zdrojům a neplýtvání. Výzkumy potvrdily například to, že česká vesnice je skutečně malým producentem potravinového odpadu, a to i v evropském srovnání,“ vysvětluje Daniel Sosna z Etnologického ústavu AV ČR.

První chytrá vesnice roste v jihomoravských Starovicích. Kombinace fotovoltaiky a tepelných čerpadel se má postarat o úsporu energií.
Úspora na energiích? V Česku roste první chytrá vesnice, sází na slunce

Šetrnost přitom začíná od úplných maličkostí. „Příkladem je třeba to, když mezi sebou sousedé sdílejí zbytky, které přinese jedna domácnost a druhá zkrmí králíkům nebo slepicím. Velkou míru podílu na menší produkci odpadu má samozásobitelství, které je českému venkovu vlastní,“ doplňuje antropolog.

Venkov může být inspirativní i v tom, jak opravovat auta nebo další věci tak, aby déle sloužily, v pěstování vlastní zeleniny a ovoce i jejich zavařování či sušení.