Kliknutím zvětšíte"Vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o revokaci usnesení o ukončení nouzového stavu a o souhlas s prodloužením do 31. března," napsal ČTK Hamáček. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dnes dopoledne řekl, že opatření podle pandemického zákona v současné epidemické situaci nestačí. Senátoři pandemický zákon navíc ve středu večer vrátili do Sněmovny.
O případném zpřísnění opatření kabinet však nerozhodl. Večerní zasedání po dvou hodinách vláda ukončila. V jednání bude pokračovat ve čtvrtek od 18:00. "Bez závěru, budeme pokračovat zítra. Máme shodu na rozsahu opatření, během zítřka (ve čtvrtek) resorty zpracují finální texty, které představíme opozici," uvedl Hamáček.
Podobu opatření mají připravit resorty zdravotnictví či vnitra. Kabinet by o zpřísnění mohl rozhodovat ale až poté, co bude vědět, zda bude pokračovat nouzový stav, upřesnil také mluvčí vlády Vladimír Vořechovský. Na stav nouze jsou některá opatření navázána, a to třeba omezení pohybu.
Ministerstvo zdravotnictví ale již informovalo, že vydalo zákaz vycestování do několika afrických a jihoamerických zemí. Opatření podle něj reaguje na hrozbu zavlečení brazilské a jihoafrické mutace koronaviru na české území. "Ministerstvo zdravotnictví proto českým občanům a dalším osobám s bydlištěm na území České republiky od 26. února do 11. dubna až na neodkladné výjimky zakázalo vstup do zemí s extrémním rizikem výskytu těchto mutací," uvedl úřad vlády.
Češi tak nesmí cestovat do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie včetně ostrovů Zanzibar a Pemba, Zambie a Zimbabwe.
Další opatření vláda nezveřejnila. Podle dosavadních informací z dnešních jednání členů vlády s opozicí, odboráři a zaměstnavateli by se však mohly v Česku uzavřít mateřské školy. Dál by fungovala jen zařízení pro děti zdravotníků a pracovníků záchranného systému. Do škol by měli přestat chodit také žáci prvních a druhých tříd základních škol. Kabinet zvažuje také omezení pohybu mezi kraji či do určité vzdálenosti od bydliště. Zavřít by mohly také některé obchody, které dosud měly otevřeno.
Babiš (ANO) už po ranním zasedání prohlásil „situace je extrémně vážná a na začátku března bude pravděpodobně nejhorší od vypuknutí epidemie loni 1. března.“
Podobná opatření jako na jaře
Nová opatření by se podle něj mohla blížit těm z loňského jara. "Je nutné to udělat, v opačném případě by nastala v nemocnicích totální katastrofa. Takovou situaci jsme tady ještě neměli," uvedl. Apeloval na lidi, aby na minimum omezili vzájemné kontakty a vydrželi, než bude naočkovaný dostatečný počet lidí. Naznačil také, že v opatřeních, která vláda nově zavede, budou hrát roli i zkušenosti z Izraele. Tam platila opakovaně velmi přísná uzávěra.
Zástupci vlády jednali odpoledne s členy opozičních stran o jejich případné podpoře nouzového stavu i dalších nařízeních. Kabinet poslancům následně slíbil, že ve čtvrtek předloží seznam s opatřeními a jejich řádným odůvodněním.
Nouzový stav v Česku platí od 5. října loňského roku. Poslanci několikrát žádost vlády podpořili, poslední návrh na prodloužení nouzového stavu do 16. března ale zamítli. Mimořádný stav tak měl skončit v polovině února, kabinet však na žádost hejtmanů vyhlásil navazující nouzový stav znovu. Podle řady právníků či 35 senátorů, kteří podali návrh na přezkum Ústavnímu soudu, se tak stalo v rozporu s Ústavou.
Kompenzace plošného testování
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na svém twitteru také informoval, že od 1.3. vláda vykompenzuje plošné testování ve firmách a rovněž u OSVČ.
„Každý zaměstnanec nebo živnostník získá příspěvek na čtyři rychlotesty/měsíc," napsal.
Ministr podle Svazu průmyslu a dopravy ČR na dnešním jednání tripartity oznámil, že kabinet schválil 11 produktů pro dobrovolné samotestování ve firmách. Podniky si je budou moci zakoupit od certifikovaných výrobců.
Havlíček už dříve řekl, že cena testu se pohybuje od 60 do 150 korun, v extrémech do 200 korun. Stát by měl podle dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) i informací Svazu průmyslu přispívat 60 korun na test. Zaměstnavatelé budou mít povinnost všechny pozitivně testované pracovníky hlásit hygienickým stanicím.
Příspěvek na test chtěl Havlíček udělovat formou úlev ze zdravotního pojištění. Předpokládá měsíční náklady asi 600 milionů korun. Odhaduje, že by se testování mohlo týkat asi 1,88 milionu lidí, měsíčně by tak mohlo být provedeno asi 7,5 milionu testů. Podle zdravotních pojišťoven by měli zaměstnance ve firmách testovat závodní a praktičtí lékaři nebo stávající odběrová centra. Samotesty by pak umožnily jen jako doplněk.
8
2
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
