Kliknutím zvětšíteZačátkem týdne prezident Zelenskyj znovu vyzval NATO k zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou. Aliance však jeho požadavek opět odmítla, a to ze stejných důvodů, které uvádí od 24. února, kdy Rusko napadlo sousední stát: jakýkoli pokus o zavedení bezletové zóny by dostal NATO do přímého konfliktu s jaderně vyzbrojeným Ruskem a vyvolal by širší a nebezpečnější konflikt.
Zde přinášíme odpovědi na zásadní otázky ohledně bezletové zóny nad Ukrajinou.
Co je bezletová zóna?
Jedná se o zákaz létání všech nebo určitých typů letadel ve vymezeném vzdušném prostoru nad konkrétní zemí nebo oblastí. Zóny vyžadují, aby jedna nebo více stran byly ochotny je vymáhat. To znamená, aby byly připraveny a schopny sestřelit každé letadlo či raketu, které prostor naruší.
Zóny už byly v historii použity při pokusech omezit probíhající konflikt na zemi a ochránit určité skupiny obyvatel. Jsou však nákladné a vyžadují neustálé hlídkování a monitorování vzdušného prostoru, připomíná The Guardian.
V letech 1991 až 2003 Spojené státy, Francie a Velká Británie po válce v Perském zálivu prosazovaly bezletové zóny nad Irákem, aby chránily šíitské obyvatelstvo na jihu a menšinové Kurdy na severu před leteckými útoky sunnitské vlády Saddáma Husajna.
V letech 1993 až 1995 NATO prosazovalo bezletovou zónu nad Bosnou, krok vyhlásila OSN. A v roce 2011 NATO rovněž prosazovalo OSN schválenou bezletovou zónu nad Libyí během občanské války v této africké zemi.
Co by bezletová zóna nad Ukrajinou znamenala?
Úplná bezletová zóna prosazená Severoatlantickou aliancí by znamenala, že proti Ukrajincům nebude možné nasadit ruskou leteckou převahu, ale také, že Kyjev nebude moci proti Rusům nasadit své stíhačky a výrazně účinné útočné drony.
Bezletová zóna by však zároveň mohla zabránit bombardování civilních oblastí, a také umožnit obyvatelům, kteří se stávají obětmi závratným tempem, bezpečnější útěk z konfliktu.
Pokud by se zavedla, skutečně by pomohla?
Válka na Ukrajině zatím nebyla ani na jedné straně příliš závislá na letecké síle. Rusko se při své invazi spoléhalo především na rakety dlouhého doletu a palbu pozemního dělostřelectva, které útočilo na ukrajinské cíle. Ukrajinci při odvetných bojích spoléhali převážně na pozemní palbu.
Představitel americké obrany jako příklad poukázal na nedělní raketový útok Ruska na základnu v západní části Ukrajiny. Rusové v té době vypálili asi dvě desítky řízených střel z ruského území.
„Bezletová zóna uvnitř Ukrajiny by na tento konkrétní způsob úderů neměla žádný vliv,” uvedl nejmenovaný americký představitel pro The Guardian. „Nezastavilo by to veškerou útočnou činnost ze vzduchu, která probíhá,” dodal. Aby byla bezletová zóna účinná, musely by spojenecké letouny získat vzdušnou převahu, což by mohlo zahrnovat údery na odpalovací raketová zařízení uvnitř Ruska.
Proč ji nelze zavést?
Představitelé USA a NATO otevřeně říkají, že aby bezletová zóna na Ukrajině fungovala, musely by být jejich vlastní letouny připraveny sestřelit každého ruského narušitele, čímž by se fakticky staly přímými účastníky války.
„Kdybychom to udělali, skončilo by to něčím, co by se mohlo nazvat plnohodnotnou válkou v Evropě, do níž by se zapojilo mnohem více zemí, a která by způsobila mnohem více lidského utrpení. To je tedy důvod, proč činíme toto bolestné rozhodnutí,” zdůvodnil 4. března generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nesouhlas se zavedením bezletové zóny.
O den později ruský prezident Vladimir Putin tyto predikce potvrdil a uvedl, že jakákoli země, která se pokusí prosadit bezletovou zónu na Ukrajině, „bude považována za účastníka v ozbrojeném konfliktu”.
Odborníci rovněž varují, že vytvoření a udržení bezletové zóny by bylo nákladné. Rusko má totiž jedny z největších vzdušných sil na světě, mnohem větší než kterákoli jiná země v Evropě, a také pokročilé raketové systémy země-vzduch. „Bojové letecké hlídky v bezletových zónách si možná poradí s několika letadly, které ji naruší, ale ne s koordinovaným, masovým nasazením několika desítek nebo dokonce stovek letadel, jež jsou Rusové schopni použít,” vysvětlil Daniel Hegedüs z German Marshall Fund.
Mohla by fungovat „omezená” bezletová zóna?
Minulý týden zveřejnila skupina amerických odborníků na obranu a zahraniční politiku dopis, v němž vyzvala k vytvoření „omezené” bezletové zóny nad Ukrajinou, která by vytvořila humanitární koridory chránící civilisty před leteckým bombardováním.
Podle kritiků by to však neomezilo riziko konfliktu s Ruskem, protože letadla NATO by stále musela být ochotna sestřelovat ruské letouny.
1
9
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
