S Deníkem na konci světa

Šest zemí za 11 dní. Zahraniční reportér Deníku Luboš Palata vyrazil s českou delegací na dosud největší a nejvzdálenější misi české diplomacie. Jak se žije v zemích, jako je Indie, Austrálie, Filipíny či Japonsko?

  • Sérii reportáží najdete postupně na Deník.cz od pondělí 26. února ZDE

Když přistáváme, je to nekonečné moře světel, které navazuje na ztemnělou hladinu moře. 26 miliónů lidí, asi tolik žije v zatím hlavním městě Indonésie Jakartě a její aglomeraci. Je to asi desetina obyvatel čtvrtmiliardové Indonésie, která je tak dnes největší muslimskou zemí světa a zároveň třetí největší demokracií planety.

Kvůli nestabilnímu podloží a celkem třinácti řekám, které indonéskou metropolí protékají, jsou povodně a zaplavování částí města už téměř obvyklým obrázkem. A současně s přelidněním a znečištěním ovzduší důvodem, proč se indonéská vláda rozhodla k radikálnímu kroku. Výstavbě nového hlavního města.

Přečtěte si také reportáž Luboše Palaty z Indie:

Staré Dillí je centrální historická část indického města Dillí. Dvacetimilionová metropole je chaotická, přelidněná a ne úplně čistá.
Indie, nejlidnatější země planety, se chce stát hlavní světovou velmocí

Času navíc možná není nazbyt, protože Jakarta se na některých místech v posledních deseti letech propadla až o 2,5 metru. „Podle našich výpočtů bude do roku 2050 asi 95 procent severní Jakarty pod vodou,“ uvádí Heri Andreas, který se situací Jakarty zabývá na Bandungském technologickém institutu. Podle něho je zmizení části indonéské metropole pod hladinou moře skutečně možné. Už dnes se podle BBC polovina města nachází pod hladinou moře. Na druhé straně samotné centrum města není zase tak moc ohrožené, tam dochází k mnohem menším propadům v řádu centimetrů.

Ohrožené části Jakarty s několika miliony obyvatel má zachránit hráz za asi čtyřicet miliard dolarů (asi bilion korun), kterou pomáhají stavět i odborníci z Nizozemska, kde mají s podobnou situací v mnoha částech země staleté zkušenosti.

Ekologický luxus na Borneu

Přestože to tedy není útěk z potápějící se lodi, nové hlavní město Indonésie se už staví. A to ne v dohledu od Jakarty na ostrově Jáva, ale na jiném ostrově. Na Borneu, o který se navíc Indonésie dělí s Malajsií a kde je také malý, ale velmi bohatý sultanát Brunej.

Už v srpnu tohoto roku má být nová metropole slavnostně otevřena a do roku 2045 má být Nusantara, jak se nové hlavní město jmenuje, s náklady přes třicet miliard dolarů hotová. První má být otevřeno Nové národní město, jakási vládní ministerská čtvrť, kde bude bydlet asi pět set tisíc obyvatel. Tam by se měly přestřihávat pásky zřejmě opravdu už v tomto roce. Přestože loni v létě nestála ani pětina staveb, v srpnu má být srdce vládní čtvrti, včetně nového prezidentského paláce, připraveno ke stěhování.

Jak se rodí nové indonéské hlavní město:

Zdroj: Youtube

Prezidentský palác bude mít tvar Garudy, mytického ptáka a národního symbolu Indonésie. V počítačových vizualizacích vypadá plánovaná výstavba jako krásné a velkolepě pojaté město s množstvím zeleně a vodních ploch. Realitu brzy uvidí první návštěvníci.

I když indonéská vláda tvrdí, že se bude do roku 2045 jednat o uhlíkově neutrální metropoli, už sama její výstavba má za následek velké kácení v dosud téměř neporušené pralesní přírodě Bornea, posledního domova orangutanů a mnoha dalších ohrožených druhů. Nutnou součástí nové metropole bude i velmi častá letecká doprava s Jakartou, která zůstane nadále hlavním ekonomickým centrem země.

Nejdůležitější země jihovýchodní Asie

Na druhou stranu, na něco takového je Indonésie zvyklá. Tento stát, v němž žije čtvrt miliardy lidí, se totiž rozkládá na 17,5 tisíci ostrovech, mezi nimiž nepřetržitě probíhá doprava loděmi, trajekty i letadly. Podobně jako další země regionu jihovýchodní Asie i Indonésie prochází dobou rychlého ekonomického růstu a bohatnutí. A rostoucích zahraničních investic. Indonésie je dnes z celého regionu největší ekonomikou a její význam rychle roste. O rostoucím významu této země svědčí například to, že když před dvěma roky současný labouristický premiér Austrálie Anthony Albanese vyhrál volby, nevedla jeho první zahraničí cesta ani do USA, ani do Velké Británie, ale právě do Indonésie.

Indonéská etnická skupina Torajů provádí bizarní rituál:

S nebožtíky se Indonésané běžně fotí, vezmou je klidně i na hostinu.
Bizarní rituál Ma'nene. Torajové vytahují mrtvé z hrobů, aby se s nimi vyfotili

Prestiž země opět posílila v posledních týdnech, kdy se v Indonésii podařilo úspěšně provést demokratické prezidentské volby. Dosavadní prezident Joko Widodo se podřídil ústavě a po deseti letech u moci už nekandidoval. Přesto skončily volby ve znamení pokračování dosavadního ekonomicky úspěšného kurzu. Novým prezidentem stal dosavadní ministr obrany Prabowa Subianta, který získal asi 56 procent odevzdaných hlasů. Prezidentův nejstarší syn Gibran Rakabuming Raka kandidoval společně se Subiantem na post viceprezidenta.

I proto se dá očekávat, že projekt nového hlavního města, svojí velikostí a významem větší než například obdobný krok sousední Malajsie, bude i v příštích letech pokračovat a opravdu se uskuteční podle původních plánů.

Zdroj: Deník/Luboš Palata

S Deníkem na konci světa

Šest zemí za 11 dní. Zahraniční reportér Deníku Luboš Palata vyrazil s českou delegací na dosud největší a nejvzdálenější misi české diplomacie. Jak se žije v zemích, jako je Indie, Austrálie, Filipíny či Japonsko?

  • Sérii reportáží najdete postupně na Deník.cz od pondělí 26. února ZDE