Před 75 lety vstoupil svět do jaderné éry. Zahájil ji americký test Trinity

Robert Oppenheimer noc předtím vůbec nespal a dobře si uvědomoval, jaká odpovědnost na něm leží. Se skupinou inženýrů a fyziků se chystal provést první test jaderné zbraně v lidské historii, test, který mohl v případě úspěchu vést i k reálnému použití této zbraně v probíhajícím válečném sporu.

Nyní se stávám Smrtí, ničitelem světů

Nikdo přitom nevěděl přesně, co se stane, až se tato zkouška opravdu uskuteční. Někteří vědci účastnící se projektu se obávali, že to způsobí zkázu světa. Jiní měli naopak strach, že test skončí naprostým krachem.

Minutu před půl šestou ráno explodovalo použité zařízení silou ekvivalentní výbuchu 21 kilotun TNT (trinitrotoluenu). Světelný záblesk měl takovou intenzitu, že by byl podle vědců viditelný i z Marsu. Zkouška první jaderné bomby, provedená na severním konci armádní střelnice mezi městy Carrizozo a Socorro na jihozápadě Spojených států a pojmenovaná jako Trinity, proběhla úspěšně.

Tajemný incident Vela: před 40 lety došlo k neznámému jadernému výbuchu

Ani ne měsíc poté svrhly Spojené státy téměř identickou bombu, pojmenovanou jako Fat Man (Tlouštík) na japonské město Nagasaki. O tři dny dříve dopadla jiná atomová bomba, přezdívaná Little Boy (Chlapec), na Hirošimu. Obě jaderné exploze vmžiku zabily desetitisíce Japonců a donutily japonskou vládu, aby 14. srpna podepsala kapitulaci. Druhá světová válka definitivně skončila. A něco nového naopak začalo.

"Za 75 let, které uplynuly od testu Trinity, provedlo nejméně osm zemí více než dva tisíce testů jaderných bomb. Více než polovina těchto zkoušek připadá na Spojené státy, což je dědictví Trinity," uvedla pro americký deník The New York Times Jenifer Mackbyová, vedoucí členka Federace amerických vědců.

Einstein před svou smrtí pomohl zachránit lidstvo. Byl u zrodu světové senzace

"Opravdu by se dalo říci, že test Trinity odstartoval jadernou éru," dodala vědkyně. "Rozpoutalo to úplně novou třídu ničení."

Podle historiků si "zrůdnost, ale současně děsivou úžasnost" síly, kterou uvolnili, rychle uvědomila řada vědců, kteří na konci války na projektu jaderné zbraně pracovali. Teoretický fyzik Oppenheimer, který byl hlavním představitelem celého jaderného projektu, později prohlásil, že mu při explozi Trinity vytanul na mysli citát z hinduistických posvátných textů: "Nyní se stávám Smrtí, ničitelem světů."

Ředitel projektu Trinity, fyzik Kenneth T. Bainbridge, byl podle New York Times méně poetický: "Všichni jsme zkurvysyni," ulevil si po explozi.

Sporná ochrana

Přestože byla celá zkouška plánována jako tajná, bylo explozi Trinity slyšet a vidět na vzdálenost mnoha mil. "Cílem testu bylo zjistit, zda armáda může zničit celá města prostřednictvím jedné zbraně, v níž by využila plutonium," uvedl historik Alex Wellerstein ze Stevensova technologického ústavu, který se specializuje na dějiny jaderných zbraní.

Před 70 lety odpálili Sověti první atomovku. Kvůli testu obětovali stovky zvířat

Protože většina vědců pracujících na americkém projektu Manhattan, tedy utajeném vývoji atomové bomby, v té době ještě plně nerozuměla účinkům jaderného záření, přizpůsobila se bezpečnostní zajištění, mající za cíl ochránit při testu Trinity civilisty, jejich tehdejším znalostem a předpokladům.

Do 40 mil od místa plánované exploze byly kolem tamějších městeček umístěny monitory sledující záření. Do motelu v jednom z měst instalovali vědci Geigerův počítač, což je detektor ionizačního záření, který se používal ke zjišťování výskytu radioaktivního spadu. Počítač obsluhovala vědecká manželská dvojice, která byla instruována, aby v případě překročení určité úrovně spadu varovala úřady, a ty mohly evakuovat města. Ironií osudu tato dvojice právě očekávala rodinu, žena byla v sedmém měsíci těhotenství.

Monstra z Německa. Střely V-1 za války zabíjely především v Londýně

Nikoho z místních obyvatel však úřady o testu neinformovaly. Naopak jim měly po výbuchu v případě jejich dotazů sdělit, že šlo o explozi vzdáleného muničního skladu.

V oblasti žili zejména potomci původního obyvatelstva, Navahové a mexičtí osadníci, a dále farmáři chovající dobytek. Ti všichni byli závislí na místní půdě a užívali vodu z lokálních nádrží. "Z dnešního pohledu bychom jejich ochranu nepovažovali vůbec za přiměřenou. Odpálit jadernou bombu, nikomu tomu neříct a poslat těhotnou vědkyni do motelu s Geigerovým počítačem, aby monitorovala záření, to by dnes už opravdu nešlo. Tehdy se však takto snažili veřejnost chránit," uvedl Wellerstein.

Neslýchaná zvěrstva. Při bitvě o Manilu byli Japonci jako utržení ze řetězu

Výbuch obyvatele okolních městeček v padesátimílovém okruhu opravdu šokoval, nikdo nevěděl, co se stalo. "Při explozi vznikla záře a žár, která pociťovali silněji nežli sluneční," popsala účinek výbuchu Tina Cordova, zakladatelka konsorcia, které požaduje po vládě USA více výzkumů, jež by prostudovaly dlouhodobé následky exploze, a odškodnění místních komunit.

Podle odhadů konsorcia žijí v okruhu do 50 mil od místa výbuchu desítky tisíc lidí. "Popel se snášel na krajinu celé dny, ve všech směrech a v obrovském množství," tvrdí Cordova.

Začal jaderný věk

Obavy vědců z toho, co pomohli rozpoutat, se promítly do vzniku petice podepsané 70 vědeckými kapacitami, která požadovala, aby Spojené státy daly Japonsku šanci se vzdát, než na ně svrhnou jaderné bomby. Petici předal americkému prezidentovi Harrymu S. Trumanovi den po provedeném testu Trinity maďarský fyzik Leo Szilard, jenž se sám účastnil prací na projektu Manhattan.

"Národ, který umožní použití těchto nově uvolněných přírodních sil pro účely ničení, bude muset nést odpovědnost za to, že otevřel dveře éře devastace v nepředstavitelném měřítku," varovala petice.

Byl jako oživlý Jekyll a Hyde. Před 70 lety odsoudili Britové atomového špiona

Před reálným použitím jaderné zbraně se snažila amerického prezidenta odradit i tzv. Franckova zpráva, kterou sestavila vědecká komise pod vedením německého vědce Jamese Francka, jejímž členem byl i Szilard. Zpráva vyzývala americkou vládu, aby demonstrovala sílu této zbraně nejdříve členům Společnosti národů s tím, že Spojené státy takovou zbraň mají, ale nepoužily ji.

Podle spisovatele Stevea Olsona, autora knihy The Apocalypse Factory: Plutonium and the Making of the Atomic Age (Faktor apokalypsy: Plutonium a vytvoření atomového věku) se však Truman pravděpodobně ani s peticí, ani s Franckovou zprávou blíže neseznámil a zřejmě je ani nečetl. Jeho cílem bylo co nejrychleji ukončit válku a přimět Japonsko k bezpodmínečné kapitulaci.

Peklo na Okinawě. Američané umírali po tisících, Japonci využili kamikaze i děti

Fanatický odpor, který kladli bránící se Japonci jen krátce předtím útočícím americkým jednotkám na ostrově Okinawa, pak americké velení přesvědčil, že bez použití jaderné zbraně se tohoto cílu dosáhnout nedá. "Vládní představitelé nabyli dojmu, že to nepůjde bez psychologického šoku," uvedl Olson.

Dne 6. srpna explodovala atomová bomba nad Hirošimou, 9. srpna nad Nagasaki. Jaderná éra začala.