Více než 10 tisíc diváků ten den přihlíželo na ukrajinském letišti Sknyliv letecké show, pořádané u příležitosti 60. výročí 14. leteckého sboru ukrajinského letectva.

Byl krásný letní den a diváci bez dechu sledovali úžasná vystoupení elity ukrajinského letectva: ukrajinských sokolů. Šlo o akrobatický předváděcí tým nejlepších stíhacích pilotů ukrajinského letectva, kteří na letišti Sknyliv předváděli své umění na stíhačkách Suchoj Su-27, které Ukrajina z velké části zdědila ještě po Sovětském svazu.

| Video: Youtube

Letiště Sknyliv, jehož celý oficiální název je Lvov Danylovo haličské mezinárodní letiště, se nachází zhruba šest kilometrů od centra Lvova. Své jméno získalo po haličském králi Danylovi Romanovyčovi, jenž vládl Haliči a Volyni v letech 1253 až 1264. Slavnostní letecká přehlídka znamenala pro většinu lvovských obyvatel událost číslo jedna, takže hned od rána zaplnily letištní plochu tisíce přihlížejících. Dopoledne vycházelo všechno podle plánu. Ve 12:45 se však něco strašně pokazilo.

Lidé stáli, kde neměli

Až do oné osudné soboty byla za nejhorší katastrofu, jež se udála během leteckého dne, považována srážka dvou italských letadel na základně amerického letectva Ramstein v Německu v roce 1988 a jejich následný pád do publika. Tato havárie si tehdy vyžádala 70 mrtvých a 400 zraněných a v řadě zemí vedla k zásadním změnám týkajícím se bezpečnosti diváků při leteckých show.

Například ve Spojeném království bylo zavedeno pravidlo, že minimální boční odstup přední řady diváků od linie, nad níž probíhá akrobacie, se bude odvíjet od rychlosti vystupujícího letadla. Minimální vzdálenost za všech okolností musí tvořit alespoň 100 metrů, s tím, že pokud letadlo letí rychlostí vyšší než 300 uzlů, zvětšuje se tato minimální vzdálenost na 230 metrů. 

| Video: Youtube

Akrobatičtí piloti byli povinni rozplánovat si své vystoupení tak, aby dokázali tento odstup udržet, a za žádných okolností neměli přelétat na prostorem pro diváky nebo nad parkovištěm.

Vyšetřování tragédie na letišti Sknyliv bohužel ukázalo, že organizátoři tyto mezinárodně uznávané pokyny nerespektovali a divácký prostor posunuli příliš blízko k letové zóně. Byl to jeden z faktorů, který přispěl k pozdějším fatálním důsledkům katastrofy.

Piloti prý chtěli předvést podlet pod mostem

Krátce po obědě přišel na řadu let dvoumístné stíhačky Suchoj Su-27. Coby první pilot ji řídil Volodymyr Toponar, jehož v kabině doplňoval druhý pilot Jurij Jegorov. Stíhačka letěla v tandemu s dalším podobným strojem. 

Ještě ve 12.40 proběhla mezi piloty a řídící věží standardní komunikace zaměřená na počasí a povětrnostní podmínky. Anglický přepis této konverzace přinesl před časem web Fear of landing (Strach z přistávání). 

Komunikace pilotů s řídící věží před katastrofou:

Ve 12:40 při startu stíhačky byla komunikace ještě normální.

Řídící věž: 2000 metrů, tenký opar, lehká kupa 2. nebo 3. stupně. Počasí jasné, viditelnost 10 km.
Druhý pilot: To je počasí.
Pilot: Převezmi řízení.
Druhý pilot: Přebírám.
Pilot: Zatoč doprava.
Druhý pilot: Rozumím.

Když však piloti zahájili ve 12:43 své vystoupení, bylo z jejich reakcí rychle patrné, že něco není v pořádku.

Pilot: Kde jsou diváci? 
Druhý pilot: Nevím, kde jsou! [výkřik]
Pilot: Tamhle, vidím je!
Druhý pilot: [vyčítavě] Ne, vpravo!
Pilot k řídící věži: Provádíme obrat doleva.
Druhý pilot: Jdeme na to?
Řídící věž: Zahněte doleva, zahněte doleva!

Piloti se podle všeho dostali do stresu, protože nevěděli, kde přesně se ve vzduchu nacházejí, respektive zjistili, že řady diváků jsou jinde, než kde zřejmě předpokládali, že budou. Podle Fear of landing pořadatelé nikoho z účinkujících neinformovali o tom, že se divácké řady přesunuly blíže k vystupovacímu prostoru, a dělící vzdálenost nebyla od samého začátku dodržena. Diváci byli těsně namačkáni po obou stranách letiště, čímž se značně zužoval manévrovací prostor letadel.

Jeden z komerčních pilotů, který na daném letišti pracoval, řekl později listu Ukrainian Weekly, že letecká show byla na místo svého konání na poslední chvíli přesunuta z opačného konce letištní plochy. Tvrdil také, že jeden z pilotů, jež měli v daný den vystupovat, se z programu nakonec raději odhlásil s odkazem na to, že mu organizátoři neumožnili dostatečnou přípravu.

„Letecká show byla nebezpečná,“ shrnuje situaci web Fear of landing. Přehlídka ale přesto pokračovala. Stíhačka Suchoj nicméně byla zřejmě od začátku svého výstupu orientovaná vůči divákům jinak, než jak měla být. Akrobatický pilot, který viděl video s následnou katastrofou, později webu sdělil, že manévr Suchoje měl zřejmě podle plánu proběhnout souběžně s diváckou řadou, ve skutečnosti ho ale piloti začali provádět ve směru k divákům.

O jaký manévr šlo? Podle dalších zdrojů o akrobatický prvek simulující „let pod mostem“. Tento manévr předvedl poprvé v historii letectví slavný sovětský zkušební letec Valerij Čkalov a jde při něm o to, že se prolétávající letoun ve vysoké rychlosti extrémně přiblíží k zemi. Bylo 12:45, když piloti přistoupili k tomuto riskantnímu kousku. Od té chvíle bylo už úplně všechno špatně. 

Komunikace pilotů s řídící věží během tragického manévru:

Řídící věž: Točte.
Druhý pilot: Zvednout! [výkřik]

Stíhačka stále klesala vysokou rychlostí k zemi, ale ve špatném směru, mířila do lidí

Řídící věž: Přerušte manévr!
Řídící věž (jiný hlas): Přerušte manévr, přidejte otáčky!
Řídící věž (první hlas): Plný výkon.
Varování v kokpitu: Úhel náběhu je kritický.
Varování v kokpitu: Hyperkritické G-přetížení.
Řídící věž (druhý hlas): Plný výkon!

Ke katastrofě došlo vzápětí. Letoun se při klesavém manévru dostal před lidi, čehož si posádka zřejmě všimla a zoufale se jej pokusila znovu zvednout a vytočit, přitom však levým křídlem zavadila o strom.

Poté se stal letoun neovladatelným. Oba piloti se stačili ještě katapultovat, jejich stroj však v klouzavém letu narazil do země a řítil se dál po jejím povrchu. Na odbavovací ploše se letmo střetl s nosem dopravního letounu Iljušin Il-76, a zatímco jeho nádrže explodovaly v obrovské ohnivé kouli, jeho rozpadající se trosky pokračovaly v prudkém pohybu přímo do davu diváků. Stíhačka se prostě proměnila ve vražednou šrapnelovou střelu, která v šíři sta metrů kosila všechno, co se jí postavilo do cesty. Bohužel včetně stovek lidí, jež neměly nejmenší možnost uniknout.

Letištní plocha byla pokrytá mrtvolami

K dovršení všeho zlého přeřízl rozbitý Suchoj při svém klouzání po zemi čtyři řady plotu z ostnatého drátu. Ten se namotal na trosky a ve shromážděném davu působil jako úděsná lidská sekačka. 

Svědkem katastrofy se stal mimo jiné bývalý pilot Serži Senyk, který show přihlížel jako divák a přivedl na ni i svou rodinu. Během prezentace Suchoje natáčel jeho let na videokameru a hledal si místo pro co nejlepší záběr, což byl také důvod, proč se vzdálil od ženy se třemi syny. Teď s úděsem sledoval, že letoun se řítí po zemi přesně do míst, kde je zanechal. „Věděl jsem, že je zle. Upustil jsem kameru a moje jediná myšlenka byla manželka a děti,“ vzpomínal.

Než k nim ale doběhl, bylo po všem. „Bylo to peklo. Tohle všechno bylo pokryté lidským masem,“ řekl později novinářům Senyk s pohledem na širokou betonovou plochu letiště. Jeho žena a jeden z jeho synů na místě katastrofy zahynuli, zbylí dva synové přežili. Celkem havárie připravila o život 77 přihlížejících včetně nejméně 19 dětí, dalších více než 500 lidí bylo zraněno. Více než 100 lidí musely sanitky převézt do nemocnic s popáleninami, zlomeninami nebo s vážnými úrazy hlavy. 

Oba piloti katastrofu překvapivě přežili. První zprávy z místa neštěstí je vinily z toho, že se katapultovali příliš brzy, vyšetřovatelé ale později zjistili, že se ve skutečnosti vystřelili z kabiny až vteřinu po nárazu letadla. Oba utrpěli vážné zranění páteře, ale bez ohrožení na životě.

Následovaly tresty

Následné vyšetřování označilo za hlavní viníky celého incidentu piloty, kteří byli obviněni, že prováděli manévr, s nímž neměli dostatek zkušeností, a navíc v situaci, kdy si neověřili svou polohu. První pilot Toponar se hájil, že tragédii způsobily technické problémy a že letová mapa, kterou obdrželi před startem, neodpovídala skutečnému uspořádání letiště v době konání show.

Hlavní letový trenér posádky, jenž byl za let odpovědný, dále tvrdil, že požadoval před přehlídkou více cvičných letů na daném letišti, aby si piloti mohli daný prostor vyzkoušet, ale že mu s ohledem na náklady organizátoři tuto žádost zamítli.

Vojenský soud ale tuto argumentaci neuznal a 24. června 2005 odsoudil oba piloty k mnohaletým trestům: Toponar dostal čtrnáct a Jegorov osm let vězení. Oběma navíc soud nařídil zaplatit odškodné rodinám obětí. Toponarovi více než 7,2 milionu hřiven (4,76 milionu korun) a Jegorovovi 2,5 milionu hřiven (1,65 milionu korun). Letového trenéra soud pro nedostatek důkazů viny zprostil.

Tehdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma obvinil z katastrofy armádu jako celek a odvolal šéfa letectva generála Viktora Strelnykova. Svou rezignaci nabídl také tehdejší ministr obrany Volodymyr Škidčenko, ale Kučma ji odmítl.

Poté, co Kučmu vystřídal v prezidentském úřadě Viktor Juščenko, prominul nový prezident Jegorovi část trestu a muž byl v roce 2008 propuštěn. 

Pilot Toponar byl z vězení podmínečně propuštěn až po osmi letech koncem roku 2013 s povinností hlásit se jednou měsíčně policii. Dostal také doživotní zákaz řízení jakéhokoli druhu vozidla včetně jízdního kola. Podle Fear of landing proto dojíždí do práce na kolečkových bruslích.

V rozhovoru, který krátce před svým propuštěním z vězení poskytl ukrajinským novinám, však zopakoval, že za tragédii nemůže a že z něj úřady udělaly obětního beránka.