close Co se děje na Slovensku. info Zdroj: Deník zoom_in Co se děje na Slovensku. Čtyřicetiletá Anna z malé obce na západě Slovenska stále výrazněji pociťuje růst cen. Má dvě školou povinné děti a s manželem splácejí hypotéku na dům. Potěšilo jí proto vyjádření ministra financí Igora Matoviče o tom, že rodiny dostanou pomoc 200 eur (necelých pět tisíc korun) na dítě. „Tyto peníze bychom potřebovali, využili bychom je s blížícím se školním rokem, až budeme opět kupovat pomůcky,“ řekla Deníku žena, která nechtěla zveřejnit příjmení.

Jenže jak se ukázalo, s pomocí pro rodiny je vše trochu jinak. Jednak rodiny nedostanou přesně slíbenou částku na ruku a nedosáhne na ni každý.

Tvoří ji několik složek. Kromě samotného příspěvku na dítě jde o takzvané „kroužkovné“, tedy příspěvek Služby dětem na volnočasové aktivity dítěte, a pak daňový bonus, jehož výše se liší nejen podle věku dítěte, ale také podle toho, zda rodiče pracují nebo ne. „Příspěvek Služby dětem půjde všem stejně, jako příspěvek na dítě. Tedy na dítě nepracujícího rodiče jde o sto eur (2500 korun, pozn. red.): čtyřicet cash a šedesát jako Služby dětem. A pokud rodič dítěte do patnáct let pracuje, tak dostane plus dalších sto eur jako daňový bonus,“ vysvětlil systém jeho tvůrce, ministr Matovič, v pořadu Ranné noviny televize Joj. 

Vypnutá světla, dražší školky

Jeho plán si vysloužil velkou kritiku. Návrh vetovala prezidentka, a aby prošel dál, musel parlament veto prolomit. To se povedlo, a teď se zdá, že celá věc půjde k Ústavnímu soudu. Důvodů, proč balíček způsobil téměř vládní krizi, je několik.

Třeba peníze na kroužky jsou podle analytiků, které oslovila agentura TASR, nelogickým plýtváním veřejnými penězi. „Tato podpora by měla být spíše adresná, a to zejména pro rodiny s nízkými příjmy,“ píše TASR. Podpora navíc v realitě bude znamenat vytvoření dalších úřednických pracovních míst, které mohou ze státního rozpočtu odčerpat miliony eur.

Nejhlasitějšími kritiky plánu jsou ovšem města a obce. Daňový bonus, který Matovič rodinám slibuje, totiž bude znamenat, že o tyto peníze méně budou mít v rozpočtech právě samosprávy. A velké zúžení jejich rozpočtů by mohli lidé pocítit docela výrazně. Zástupci Unie měst Slovenska tvrdí, že nakonec bude Matovič za toho dobrého, a města za ta špatná, protože v konečném důsledku budou muset lidem státem darované peníze v podstatě vzít nebo minimálně omezit různé služby obyvatelům.

Ve hře je například to, že budou muset obce vypínat místní osvětlení, zvyšovat daně z nemovitostí nebo například zvyšovat poplatek za školky či omezit jejich počet. V budoucnu tak situace může dle kritiků plánu vypadat tak, že rodiče sice od státu dostanou více peněz, tyto peníze ale velmi brzy utopí ve vyšších poplatcích za školky, městem provozované služby jako plovárny, kluziště a podobně, případně budou mít ve městě méně akcí, než byli zvyklí. I města totiž navíc ke všemu trápí inflace.

Protiinflační balíček, který byl schválen na druhý pokus před několika dny, by měl na Slovensku platit od 1. ledna 2023. Do té doby se ale ještě prezidentka Zuzana Čaputová plánuje obrátit na Ústavní soud. Část balíčku, která má začít platit od letošního července, prezidentka už napadat nebude.

I v České republice se vláda snaží pomoct rodinám zmírnit dopady inflace. Nedávno byl schválen mimořádný příspěvek pět tisíc korun na dítě. Je určen pro rodiče dětí do osmnácti let.

Rubrika u sousedů

close U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku. info Zdroj: Deník zoom_in U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.