Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se mezi odborníky přezdívá největší škůdce světa. Tady v Irpini, padesátitisícovém městě v sousedství Kyjeva, se Putin a jeho vojáci v jarních bojích skutečně předvedli. „Sedmdesát procent domů bylo poškozeno, část z nich bude muset být stržena,“ říká starosta města Oleksandr Markushyn.

Ulice s několikapatrovými bytovými domy, postavenými mezi vzrostlými borovicemi, je prakticky celá rozstřílená. Na hromadě cihel, které odpadly ze zničeného domu, leží dětské plastové odrážedlo. V jednom z bytů, kterému po výbuchu odpadla čelní stěna, je vidět celé zařízení. „Mnoho domů nemá střechy ani okna. Snažíme se opravit, co jde, než přijde zima,“ vysvětloval Markushyn ministrům zahraničí Česka Janu Lipavskému a jeho rakouskému kolegovi Alexandru Schallenbergovi, kteří Irpiň minulý týden navštívili. „Je opravdu strašné vidět něco takového na vlastní oči,“ svěřil se Lipavský.

Do značně zdevastovaného města se přesto vrací život. „Přes poškození mnoha domů se více než dvě třetiny obyvatel vrátilo,“ uvádí starosta města, které se pyšní titulem Město hrdina.

Právě tady a na letišti v nedalekém Hostomelu se totiž podařilo ukrajinským jednotkám v prvních dnech války zastavit ruský útok na Kyjev směřující od severu, z Běloruska. A tím překazit plány na bleskové obsazení metropole Ukrajiny a ruskou okupaci celé země. Po selhání plánu na tento „blitzkrieg“ a ukrajinském protiútoku se museli Rusové z této části Ukrajiny stáhnout. Od té doby se Irpiň vrací k životu.

Podobně jako na jaře se k obraně připravující metropole Kyjev. Právě na více než tříapůlmilionovém hlavním městě je vidět, jaký je rozdíl mezi územím, kam vstoupila noha ruského vojáka, a místy, kde se to Putinovi nezdařilo. Ukrajinská metropole dnes žije téměř normálním, chtělo by se říci mírovým životem. Obchody, včetně velkého nákupního centra pod náměstím Nezávislosti, jsou otevřené, plné zboží. A snad jediný rozdíl je v tom, že v nich potkáváte daleko méně mužů.

Mnoho jich naopak vidíte ve vojenských maskáčích na strážní službě před různými strategickými budovami ministerstev a státních úřadů. Ve většině těchto budov jsou v oknech v přízemí stále pytle s pískem a před vchody malá opevnění se střílnami a obřími železnými ježky. Ty měly zabránit pohybu ruských tanků po Kyjevu, který se na jaře chystal na boj dům od domu. Tato doba už je pryč, stejně jako bydlení tisíců lidí v metru, kde se ukrývaly před bombami.

Ruský teror trvá

Nebezpečí ale není zcela zažehnáno, i na ukrajinská města stovky kilometrů od linie bojů, včetně Kyjeva, stále dopadají ruské rakety. Poplachy jsou sirénami vyhlašovány několikrát denně. „Po vyhlášení poplachu mají lidé asi patnáct minut na to, aby se dostali do krytu,“ vysvětluje jeden z českých diplomatů, kteří se už vrátili na ambasádu do Kyjeva. „Je ale jen málo lidí, kteří to dodržují. Protože to by se člověk nevyspal, ani by nemohl pracovat,“ dodává.

„Zvykla jsem si na to. Asi jako se dá zvyknout na teroristické útoky. Oběti náletů jsou, ale je to teď už jen pár lidí za týden. Ale pořád přemýšlím, zde jsem se měla se synem vracet, nebo ještě zůstat v bezpečí v Polsku,“ říká třicetiletá Kyjevanka Olha. „Ale tady mám manžela, byt, práci. Tak musíme doufat, že nás to mine,“ dodává.

Kyjev, s ulicemi plnými aut a lidmi v parcích a kavárnách, tak věří stále víc v dobrý konec a snaží se žít svým běžným životem. Je to možné i díky velké pomoci Evropské unie a Západu. Ta umožňuje Ukrajině ekonomicky fungovat i během války. „Jsme vám za pomoc vděční a nikdy vám ji nezapomeneme,“ vzkazuje Čechům ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

close info Zdroj: Deník zoom_in Co vás zajímá na Evropě?

Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Co dobrého vám přineslo členství Česka v EU? Čím vás Unie zklamala a čím vás štve? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie? Co vám přináší možnost pracovat a žít kdekoli v Evropské unii? Měli by mít mladí Češi nadále možnost studovat na vysokých školách v celé Evropské unii? Jak vám pomohlo, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů do zemí EU? Je dobře, že Unie zakáže plastové příbory a brčka? Mělo by Česko přestat těžit uhlí, jak to požaduje Brusel? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz