Ocenění však nedostala zadarmo, s ostatními soutěžícími se musela utkat ve čtyřech disciplínách. V té první se musely babičky představit během minuty a půl, poté následovala volná disciplína, při které představily libovolné dovednosti. Některé babičky tančily, recitovaly nebo kouzlily, k vidění ale bylo také bruslení s vnoučaty nebo akvabely na suchu. Při třetím soutěžním klání musely babičky podojit umělou krávu v životní velikosti, to pro ně bylo překvapením, protože obsah třetí disciplíny předem neznaly.

Čtvrtá disciplína se jmenovala Rozumíme svému vnoučeti. V ní každá babička řešila v časovém limitu situaci s vnoučetem, kterou si vybrala v obálce a na kterou měla ihned reagovat. Babičky se musely poprat s tím, že přistihly malého vnoučka kouřit nebo musely poradit vnučce, jak má okouzlit vytouženého kluka. Tato část soutěže byla náročná nejen pro soutěžící, ale také pro moderátora Petra Jančaříka, který všem osmi babičkám hrál vnouče.

„Mezi jednotlivými soutěžními disciplínami zazpíval zpěvák Petr Kotvald, zabubnovali bubeníci ze souboru Mlima Jua nebo zazpívaly a zatančily členky klubu Senzababča,“ popsala soutěž jednatelka klubu Senzababča Iva Špaldová.

Ani Petr Kotvald se nevyhnul soutěžení, hrál s Petrem Jančaříkem o to, kdo dříve a správně slepí perníkovou chaloupku. Nakonec byl úspěšnější Petr Kotvald, ale i Petr Jančařík si vezl domů chaloupku se svým jménem na střeše.

„Celé odpoledne se neslo ve veselém a soutěživém duchu. Sešly se vítězky z minulých ročníků a všichni v sále zhlédli malé zavzpomínání na uplynulých devět ročníků,“ uzavřela Špaldová.