Profil kandidáta

Jméno a příjmení: František Brendl

Datum a místo narození: 20.5.1976; Pardubice

Rodinný stav: ženatý

Nejvyšší ukončené vzdělání: středoškolské

Zaměstnání: spolumajitel kreativního studia

Členství v politické straně: Česká strana regionů (ČSR) – strana založená občanským sdružením Pardubáci

Nejoblíbenější kniha a film: Fimfárum a Světáci

Životní krédo: Nebát se a nekrást.

Pro někoho je třináctka nešťastné číslo. Ovšem jednomu ze třinácti kandidátů na primátora Pardubic přinese letos v komunálních volbách štěstí.
O tom komu samozřejmě rozhodnou voliči. Deník připravil pro své čtenáře projekt nazvaný Štafeta k radnici.

Díky tomuto projektu budou mít čtenáři šanci poznat blíže lídry politických uskupení, kteří kandidují do pardubického zastupitelstva. A proč název Štafeta? Každý politik má totiž právo položit jednu otázku svému konkurentovi, který po něm bude štafetu k radnici přebírat. Všechny ostatní otázky jsou stejné pro všechny lídry.

Jako první odpovídal na dotazy František Brendl ze sdružení Pardubáci. Ten měl oproti svým kolegům tu výhodu, že jako lídr, který štafetu odstartuje, nemusel odpovídat na všetečné dotazy konkurentů.

Byl byste pro přímou volbu starostů a primátorů? Proč?

Ano, byl bych pro přímou volbu. Je to krok k přímé demokracii a mandát primátora voleného přímou volbou by byl nezpochybnitelný. Méně by se s touto funkcí po volbách kupčilo a byla by to jistota silné osobnosti na tomto důležitém postu.

Jaké schopnosti předchozího primátora Jaroslava Demla byste chtěl mít?
Neznám pana primátora natolik, abych znal všechny jeho schopnosti. Je možné, že třeba krásně zpívá. Ale z toho, co jsem mohl poznat, bych měl rád schopnost vždy kultivovaně a klidně vystupovat, což pan primátor dokázal i v nepříjemných situacích. A neméně dobrá schopnost je odolávat zákeřným útokům z vlastních řad. Doufám, že tuhle schopnost nebudu nikdy potřebovat, proto jsem taky nevstoupil do ODS.

Kolik hodin týdně byste jako primátor pracoval pro město?
Tolik kolik bude potřeba, tak jsem zvyklý i z podnikání. Všeobecně ale zastávám názor, že člověk by měl svůj aktivní čas dělit mezi práci, rodinu a rozvíjení své osobnosti. Den a ani život není natahovací a jakmile jeden bod z tohoto pomyslného trojúhelníku chybí, tak člověk není úplný a vypadává z reálu. To se politikům stává dost často.

Jak relaxujete po náročném pracovním dni?
Lehnu si a spím a když nespím, tak si lehnu a čtu. No v každém případě si lehnu.

Jak snášíte kritiku?
Jak od koho. U lidí, kterých si vážím a kteří podle mých měřítek hodnot něco dokázali, přijímám kritiku nerad, ale s pokorou. Od lidí, kteří kritizují jen proto, aby se zviditelnili, kritiku přehlížím.

Co vám chybí ke štěstí?
Řekl bych , že nic . Mám rodinu, kamarády, kde bydlet a co jíst . Snad jen máma mi chybí, ale ta chybí každému, když vám jí osud povolá dříve, než je zdrávo.

Jakou část města máte nejraději?
Těžko říct, mám rád Pardubice jako celek, proto jsem vstoupil do komunální politiky. Myslím ale, že Pernštýnské náměstí ze zahrádky restaurace s oroseným pardubickým Pernštejnem má nezaměnitelnou romantiku.

Co v Pardubicích postrádáte?
Toho je hodně – především zdravý rozum, dlouhodobou koncepci, jak mají Pardubice vypadat a kam směřují. Myslím, že Pardubice již 16 let přešlapují na místě. A spíš než něco postrádám, mi v Pardubicích něco přebývá a to je AFI Palác.

Všichni jsme se smáli, když komunisti postavili v Jihlavě na náměstí Prior a tohle je podle mého ještě horší. Navrhoval bych umístit na AFI Palác bronzovou desku se jmény všech zastupitelů, kteří hlasovali pro prodej pozemku. Nemám nic proti AFI Paláci jako takovému, ale ten měl přeci stát za městem!

Jaký dopravní prostředek nejraději a nejčastěji používáte pro cesty po Pardubicích?
Nejraději používám své nohy a kolo, ale popravdě nejčastěji asi automobil.

Rozhovor s dalším kandidátem na primátora Pardubic přineseme v pátek 17. září. Štafetu převezme Štěpánka Fraňková ze Sdružení pro Pardubice.