„Ze strany policie byl podán návrh na podání obžaloby, prozkoumal jsem ho a došel jsem k tomu, že je návrh opodstatněný. Oslovil jsem obviněné a jejich obhájce s návrhem na uzavření dohody o vině a trestu, ale nesouhlasili,“ řekl Petr Nečas z pardubického státního zastupitelství s tím, že obžalobu podá do 14 dní.

Pětici aktivistů policie viní z toho, že vnikli do areálu elektrárny a poškodili plášť chladicí věže, čímž způsobili poruchu zařízení. Dvěma mužům a třem ženám hrozí až šest let ve vězení, svou vinu však odmítají. „Aktivisté a aktivistky uznali, že nechtěně způsobili během protestu škodu na zařízení, a uhradili ji v plné výši. Nesouhlasí ovšem s tím, že elektrárně způsobili poruchu, a proto dohodu o vině a trestu odmítli a chtějí se proti obvinění bránit u soudu,“ uvedl za aktivisty tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Celkem jedenáct aktivistů vylezlo na jednu z chladicích vězí elektrárny v říjnu roku 2016, hnědouhelnou elektrárnu okupovali tři dny. Opláštění věže měli poškodit navrtáním děr, které sloužily k ukotvení jich samotných i dvou transparentů se slovy “Již brzy mimo provoz?”.

O dva roky později aktivisté elektrárně uhradili přes 400 tisíc korun. Takové číslo stálo na faktuře firmy, která zadělávala zhruba sto děr po horolozeckých skobách. Podle elektrárny dosahovala však škoda na chladicí věži téměř milionu korun.

„Odhlédneme-li od toho, že není běžné násilně proniknout do soukromého areálu, vlézt na chladicí věže a poničit je, zaujal nás názorový vývoj aktivistů. Co bylo na začátku podle jejich slov nulovou nebo bezvýznamnou škodou, z toho je nyní 407 000 korun. Třeba se časem dopracujeme i k úhradě celé, násobně vyšší škody, kterou určil policií jmenovaný soudní znalec," uvedla po předání peněz mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Obvinění protestovali proti úpravám v elektrárně, které snížily emise škodlivých látek i prachu a které zároveň musely být provedeny, aby mohl být prodloužen provoz hnědouhelné elektrárny. Dva ze čtyř bloků z roku 1979 podstoupily modernizace za více než dvě miliardy korun. Díky ní mohl být provoz elektrárny prodloužen do roku 2030. Právě to se aktivistům nelíbilo, podle nich bylo dříve přislíbeno, že elektrárna bude do roku 2020 odstavena.

Aktivistům také vadilo, že úředníci Pardubického kraje vedli řízení o elektrárně v režimu nepodstatné změny bez účasti veřejnosti a bez vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Proti prodloužení provozu protestovali aktivisté znovu vloni v létě, kdy se uskutečnila dvoudenní symbolická blokáda vjezdu do elektrárny. Ta měla být také upozorněním na nesouhlas s využíváním fosilních zdrojů kdekoliv jinde.

"Nekončíme v tlaku na instituce, chceme, aby začaly zavírat uhelné elektrárny jednu po druhé," řekl Josef Patočka z hnutí Limity jsme my. Aktivisté s transparenty zahájili pochod v Řečanech nad Labem, odkud zamířili do Chvaletic. Část z nich obsadila tři vjezdy do elektrárny, na stanovištích se od pátku do neděle vystřídalo asi 250 lidí. V noci promítali na věže elektrárny červené nápisy: „Konec uhlí teď“, „Pod elektrárnou je největší tma“. Elektrárně nezpůsobili žádné škody.