Architekt Karel Řepa by dnes oslavil 128. narozeniny. Autor pardubického nádraží se narodil 23. října 1895 a zemřel 2. března 1963, ve věku 67 let. Pohřben je na pardubickém Centrálním hřbitově.

Jako architekt začínal v Praze, začátkem 20. let se ale usídlil v Pardubicích, pro které navrhl desítky staveb a ovlivnil tak podobu krajského města. Karel Řepa navrhl několik činžovních domů, vil, kino Jas, divadlo, stadion či muzeum. Mezi jeho poslední práce patří budova divadla ve Zlíně, již koncem 50. let navrhl se synem Miroslavem.

Policie na stadionu před dnešním zápasem
Jak na manévrech. Policie se chystá v Pardubicích na rvačky domácích se slávisty

Nejvíce se ale proslavil návrhem pardubického vlakového nádraží.

Nádraží Pardubice

Stavba pardubického nádraží a hotelu je dílem architektů Karla Řepy, Karla Kalvody a Josefa Dandy. Fungovat začala v roce 1958. Jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu už tři roky prochází kompletní rekonstrukcí.

Stavbaři před časem dokončili kompletní rekonstrukci budovy nádražního hotelu.

Na proměnu památkově chráněné nádražní budovy dohlížel i architektův syn Miroslav Řepa, který na celý areál zdědil autorská práva. Ten nejprve nechtěl jít ve šlépějích svého otce, ale osud tomu chtěl nakonec jinak a Miroslav byl také uznávaným architektem. V Pardubicích navrhl prostory Interhotelu Labe nebo výstavní síň Ideon.

Dohlížel na detaily

Na rekonstrukci prostor bývalého hotelu Sirus, které ve 40. letech navrhl jeho otec, pečlivě dohlížel.

„Snažíme se maximálně zachovat jedinečné prvky budovy. Jsou zde ale i prvky, které zrenovovat nelze a ty nahrazujeme přesnými replikami pod dohledem uznávaného Miroslava Řepy,“ potvrdila v průběhu stavy firma Chládek a Tintěra Pardubice, která se rekonstrukci hotelu podílela.

Původní stavba z dílny architektů Karla Řepy, Karla Kalvody a Josefa Dandy začala fungovat v květnu 1958 a je památkáři vnímána jako nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu.
Proměna pardubického nádraží: Pro cestující jen restaurace, zbytek železničářů

Ani on se otevření staronové podoby nádraží nedočkal. Miroslav Řepa zemřel 7. června v Praze, ve věku 93 let. Pouhé dva měsíce před slavnostním odhalením budovy.

Jeho vdova, Eva Řepová, vyjádřila lítost nad tím, že její manžel nemohl být svědkem této chvíle, o které tak snil.

„Vzpomínám na svého muže, který se toho chtěl dožít. Když na pardubickém nádraží opravy začaly, vždycky to říkal. Opravou pardubického nádraží žil. Bylo to jeho dítě. Účastnil se všech porad. Vím, že třeba hodně bojoval za to, aby obložení bylo stejně decentní jako to původní," řekla při znovuotevření budovy Eva Řepová.

Táta se dívá

Na rukopis svého otce Miroslav Řepa dohlížel i při stavbě pardubického letního stadionu.

Původní Masarykův všesportovní stadion byl totiž vybudovaný podle návrhu jeho otce - architekta Karla Řepy a Ferdinanda Potůčka.

Oprava vlakového nádraží v Pardubicích nekončí. Na řadě je odbavovací hala
Blíží se oprava odbavovací haly na hlavním nádraží. Hlavní slovo mají památkáři

„Narodil jsem se v roce 1930 a už na přelomu roku 1930 a 1931 se slavnostně otevírala tátova tribuna. Ten se na nás dneska dívá a říká si, že jste to museli udělat trošku jinou formou, ale časy se změnily,“ okomentoval v únoru přestavbu domácího stadionu FK Pardubice dvaadevadesátiletý Karel Řepa. Architekt ocenil práci stavbařů. „Podíval jsem se zejména na některé detaily, na které jsem stejně jako táta velice choulostivý, a musím říct, že je to nádherná práce. Stadion se za sebe nemusí stydět a Pardubice se mají čím chlubit,“ pochválil Řepa. „Jsem nesmírně šťastný, že jsem se dožil tohoto dne, který pro Pardubice znamená velice důležitý krok. Je ale podmíněný tím, že to klukům na trávníku půjde trošku líp a nebudou prohry, které by znamenaly, že jsme dělali něco marně,“ popřál tehdy fotbalistům štěstí pardubický rodák Řepa.

V posledních letech se Miroslav Řepa stal nositelem Ceny za zásluhy o Pardubický kraj a také čestným občanem Pardubic. Oba architekti zanechali trvalý odkaz na architektonickou scénu Pardubic a České republiky.

Mohlo by vás zajímat: Dominanta pardubického nádraží září novotou, nahlédněte dovnitř

Zdroj: Správa železnic