Jedna z nevýraznějších dominant města od architekta Josefa Gočára je na prodej.
Loni v květnu skončila výroba mouky, na konci tohoto měsíce se zastaví i stroje na balení krupičky a pekařských směsí. Informoval o tom výkonný ředitel firmy GoogMills Česko Pavel Skřivan.
„Domnívám se, že jediný potenciální kupec je město. Je otázkou času, kdy se o to začne zajímat, aby to neskončilo tak, že tu někdo zbourá novější objekty a postaví tu Tesco," konstatoval Pavel Skřivan.

Jak objekt využít?

Společnost chce s městem nejdříve jednat o možnostech, jak by se dal památkově chráněný areál využít, a teprve potom se bavit o ceně, která je v řádech desítek milionů korun. Ve spolupráci s architekty připravuje studii, jak lze budovy využít.

„Troufám si tvrdit, že veřejná správa by měla mít objekty, které jsou významné. Automatické mlýny jsou významná dominanta," sdělil náměstek pardubické primátorky František Brendl. Dodal však, že o všem musí rozhodnout zastupitelstvo.

Automatické turbínové mlýny se silem projektoval architekt Josef Gočár pro bratry Winternitzovy. Hranol levého křídla s vedle stojícím silem se stavěl v letech 1909 až 1911. Stavba vychází z anglosaské tradice a charakterizuje ji režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Za první republiky silo a levé křídlo propojil prampouch, zděný rozpěrný oblouk, a některé části ozdobila atika, jež vypadá jako hradní cimbuří. V 60. letech levé křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, která se snaží respektovat původní stavbu. V areálu jsou ještě další stavby, které do architektonického konceptu už nezapadají.

Ikona města

„Mlýny jsou ikona města a jsou v dobrém stavu, nevykazují statickou nebo jinou zásadní chybu. Není to areál, do kterého se hned musí napumpovat 100 milionů korun. Jedna velká investice to může spíš poškodit," řekl architekt Ondřej Teplý, který zhotovuje studii využitelnosti.