Budoucí zázemí Východočeské galerie Pardubice stále připomíná stavbu. Na počátku projektu šlo jen o bourání, nyní už se v objektu staví. Proměny už jsou znát, Pardubáci mohou vidět opravenou fasádu i staronový nápis. Na čelní stranu budovy se vrátil nápis Automatické mlýny, který bude nově podsvětlený.

„Máme už rekonstruovaný plášť celé budovy z nábřežní strany včetně vnějších oken a částečně je hotová i čelní strana,” řekl náměstek hejtmana Roman Línek. V průběhu příštího roku se také začne bourat trafostanice, která je přilepená na čelní stranu mlýnů. Celkové náklady projektu jsou přes 390 milionů korun.

Budova bude provozně složitá

Automatické mlýny

Přestavba objektu má tři investory. V areálu bývalých mlýnů v současné době staví Pardubický kraj (budoucí krajská galerie), Město Pardubice (Centrální polytechnické dílny a GAMPA) a majitel areálu architekt Lukáš Smetana (silo a další stavby).
V současné době vše směřuje k tomu, že hlavní stavby se otevřou pro veřejnost v polovině roku 2023.

Architekti i stavaři narážejí v bývalé továrně na řadu problémů. Oříškem je například osvětlení nebo bezpečnost. „Nejsložitějším úkolem je pro nás osvětlení, neboť zde pracujeme s variabilním denním i umělým světlem pro proměnlivé potřeby výstavních instalací,“ vysvětlil architekt Petr Všetečka.

Uvnitř budovy je potřeba skloubit mnoho systémů, tak aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro galerii. „Druhým náročným úkolem je pak požární bezpečnost. Celá mlýnice je dřevěná na ocelových sloupech a s tím si musíme poradit,“ vyjmenoval největší výzvy pro projektanty Všetečka.

Podle architektů bude srdcem budovy dvoupatrová kavárna, schodiště i výstavní síň.

Na umělecká díla si mlýny ještě počkají

Po dokončení přestavby mlýnů čeká galerii ještě další nesnadný úkol. Až budou zajištěny optimální klimatické podmínky pro umělecká díla, uskuteční se teprve vlastní stěhování. „Vzhledem k tomu, že se jedná o přemístění děl za desítky milionů korun, nebude to jednoduchá záležitost,“ konstatoval Línek. Na otevření Automatických mlýnů si veřejnost počká minimálně do poloviny roku 2023.

Stavba se posunula o tři měsíce.

„Každému, kdo se pustil do podobně velké stavby, je jasné, že se v průběhu času může ledacos změnit. Také tady bylo potřeba reagovat na nové skutečnosti a některé věci ještě dovymyslet a doprojektovat,“ uvedl Línek. Stavbaři mimo jiné chystají budoucí vazby k dostavbě moučného sila z šedesátých let. Na tento projekt zatím nejsou finance, ale kraj do budoucna počítá s tím, že se oba objekty propojí. Zástupci kraje do budoucna vymýšlí i další projekty. V plánu je například přebudovat dostavbu, ve které by vznikly kanceláře zaměstnanců, depozitáře i nové výstavní prostory.