Venku se začíná stmívat a u pardubické sportovní arény se začínají hemžit lidé. Co se tu může 8. prosince v podvečer dít? Nehraje se hokej, ani obyčejný basket. Dnes Hrajeme spolu za Pardubice.

„Projekt je součástí sportovního i kulturního dění v Pardubicích již pět let,“ říká ředitelka Komorní filharmonie Pardubice Jarmila Zbořilová. „Je jedno, jestli hrajeme basketbal podle instrukcí trenéra, nebo v orchestru podle dirigenta a not. Zkrátka nás baví hrát spolu a celým srdcem za město, ve kterém žijeme, které máme rádi a na které jsme pyšní,“ uvádí.

„Dnes vám přinášíme úžasně namíchaný koktejl z hudebních genů . Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu, v tomto případě spadlo přímo pod strom. S filharmonií vystoupí nezpochybnitelná hudební legenda Antonín Felix Slováček spolu se svým synem Felixem Slováčkem juniorem,“ dodává.

Filharmonie letos slaví 50. jubilejní sezonu a tomu je přizpůsoben i dnešní program, který představí známé skladby uplynulých pěti desetiletí. Felix Slováček mladší si již chystá svou dirigentskou taktovku a startuje předehru basketbalovému utkání.

Jakmile dozní úvodní skladba Figarova svatba, bere si Slováček junior do ruky mikrofon, „Jsme s tátou moc rádi, že tady můžeme být. Máme Pardubice moc rádi, a proto budeme hrát, jak nejlépe umíme,“ poznamenává. Následně přichází jeho otec, aby zahrál na saxofon. S tímto dechovým nástrojem předvádí Slováčci o několik minut později i společné číslo a pak Felix Slováček mladší dokonce zpívá.

Když se vystoupení dostává do 80. let a halou zní melodie písně Jasná zpráva, publikum začíná tleskat do rytmu. Členové orchestru stojící u kontrabasu dokonce tančí. S každou skladbou atmosféra graduje. Namísto basketbalového utkání se na „kostce“ objevují obrazy mihotajících se smyčců a zpívajícího Slováčka.

Na závěrečnou scénu se k filharmonii a Slováčkům přidávají také děti z Dětského pěveckého sboru Zpěváčci, aby zazpívali hymnu pardubického basketbalového klubu. „Za Pardubice bije naše srdce, Beksa je pro nás basketu špice, v žilách nám proudí krev červenobílá, jsme jeden tým, v tom je naše síla. Go go go…go go go,“ zněla část refrénu hymny.

Potom, co zpěváci s orchestrem nabudili pardubické hráče na souboj s nejsilnějším možným protivníkem v České republice, Nymburkem, začínají se basketbalisté rozcvičovat, aby svou motivaci ukázali na hřišti. To se jim daří ale pouze v první čtvrtině, kdy vítězí o dva body. Ačkoliv začátek vypadá nadějně, body Nymburka postupně stoupají a Pardubice přestávají držet krok. V druhé čtvrtině získává Nymburk náskok, který si udržuje až do konce zápasu. Pravdou je, že tento tým letos ještě neprohráli ani jediný zápas. Hra nakonec končí 90:70 pro Nymburk.

„Dnešní zápas se hodnotí těžce, Nymburk je kvalitní soupeř a nedal nám nic zadarmo. Myslím, že filharmonie dnes vyhrála na plný čáře,“ poznamenává pivot pardubického basketbalového týmu Ondřej Kohout. „Během doby, co hraju v Pardubicích, jsem stihl všechny ročníky projektu a strašně se mi líbí. Znám spoustu lidí z filharmonie, kteří se chodí dívat na naše zápasy, a zároveň znám spoustu lidí od nás, kteří chodí na koncerty filharmonie. Ačkoliv se může zdát propojení filharmonie s basketem na první pohled nesourodé, je ve svém důsledku velmi pozitivní,“ dodává.

To potvrzuje také počet diváků, který dnes byl nejvyšší za celý rok, turnikety jich prošlo 4253. „Máme roční předplatné a tohle je takové předvánoční zpestření,“ poznamenává divák Jiří Doležal. „Akce je zajímavá hlavně tím, že spojuje nejenom hudbu a sport, ale hlavně spojuje lidi. Já Pardubice miluju, právě s tímto orchestrem jsem absolvoval na akademii muzických umění a vždycky se sem hrozně rád vracím a hraju s nimi,“ dodává Felix Slováček junior.

Koncertozápas má mimo to charitativní podtext. Letos jím je pomoc Hiporehablitaci Apolenka, která nedávno vyhořela a nyní zažívá těžké časy. Věnována jí bude část výtěžku ze vstupného a z dalších aktivit. V minulých letech se v rámci této akce vybralo na charitativní účely okolo 120 tisíc korun.

Tereza Čaladi